Sám si mazal lyže, teď Strolz vyhrál zlato: Neplakat je těžké. Prostě se mi splnil sen

Johannesi Strolzovi je dvacet devět let. Ve Světovém poháru se snažil prorazit už od roku 2013, většinou se ale nedokázal kvalifikovat do druhého kola slalomu, který je jeho parádní disciplínou.

V lednu 2020 byl desátý v Madonně di Campiglio, na svůj nejlepší výsledek kariéry ale nenavázal a Rakušané už pro něj ve svém týmu neměli místo. Nejúspěšnější lyžařská země olympijské historie přece jen spoléhala na jiné – Marca Schwarze nebo Manuela Fellera.

Strolz si přes léto přivydělával u policie a za svým snem si šel dál, na vlastní náklady. Dělal sám sobě servismana. Mohl trénovat s německým národním týmem, přesto v zimě začal přemýšlet o konci kariéry. Teď si může říkat olympijský vítěz, do sbírky 37 zlatých medailí z alpského lyžování přidal pro Rakousko další.

Vše se pro Strolze změnilo 9. ledna v Adelbodenu. S číslem 38 zajel v prvním kole senzačně sedmý nejrychlejší čas, navíc se zanedbatelnými 17 setinami ztráty na vedení. Na těžkém švýcarském svahu bylo špatně vidět a trať byla plná čerstvého sněhu. Rakušan si ale poradil bravurně a poprvé v životě ve Světovém poháru zvítězil.

V cíli byl viditelně dojatý: "Nemůžu tomu uvěřit. Tolikrát v kariéře jsem se trápil a teď se mi to konečně povedlo." A to si možná ještě neuvědomoval, co jeho triumf znamená. Podle kvalifikačních pravidel ho Rakušané museli nominovat do Pekingu.

Měl startovat ve slalomu, ale na poslední chvíli se ve sjezdu v Evropském poháru kvalifikoval také do alpské kombinace a mohl přemýšlet na zopakování úspěchu svého otce z Calgary.

Po fantastickém sjezdu byla medaile na dohled. Lyžař, který rychlostní disciplíny jezdí výhradně v kombinacích, totiž zastavil stopky na čtvrtém nejrychlejším čase. Před ním byli jen Kilde, Crawford a Seger a to jsou ryzí sjezdaři.

Mezi slalomovými tyčemi se pak propletl bezkonkurenčně nejlépe. V cíli byl o 59 setin sekundy rychleji než Kilde a dalších devět setin najel na Crawforda. Na rozdělení medailí se pak už nic nezměnilo, neudělali s tím nic ani takoví slalomáři jako Schwarz nebo Alexis Pinturault. Právě když přemotivovaný Francouz vypadl z tratě, mohl už Strolz cítit zlato.

"Znamená to pro mě všechno. Ještě v létě jsem nebyl součástí rakouského týmu, a teď jsem zpět, znovu mám podporu. Myslím, že jsem dobrým příkladem toho, že je potřeba se nikdy nevzdávat. Když věříte sami v sebe, musíte se chopit příležitostí a prostě pokračovat," komentoval svůj úspěch čerstvý šampion v alpské kombinaci.

Zápolení v lyžařské všestrannosti ale v posledních letech ustupuje divácky atraktivnějším paralelním disciplínám, ve Světovém poháru už se kombinace nejezdí vůbec. Je tedy otázkou, jak dlouho vydrží na vrcholných akcích - možná že je Johannes Strolz vítězem posledním.