Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
MS volejbalistek: Bulharsko – Kazachstán

PŘÍBĚH: Trnitá cesta k medailím. Slovní šikana a syn s Downovým syndromem

Do třetice všeho dobrého i zlého, tentokrát však s dvojitou příchutí vítězství. Kaillie Humphriesová přidala v šestatřiceti letech další olympijský triumf, tentokrát v monobobu. Kanadská rodačka se ale poprvé radovala v cíli v barvách Spojených států amerických. Její týmová parťačka Taylor Meyersová navíc brala stříbro. V Pekingu ale nejlepší závodnice málem nestartovaly.

Trojnásobná světová šampionka si olympijské zlato z dvojbobu vyjela už na Hrách ve Vancouveru a Soči. V Pchjongčchangu k nim přidala bronz. Všechny tři cenné kovy vybojovala ještě pod kanadskou vlajkou, na rozdíl od triumfu v Pekingu.

Humphriesová se s kanadským svazem rozloučila kvůli údajně špatnému zacházení v roce 2018. Zázemí našla v sousedních Státech, kde se právoplatnou občankou stala teprve v prosinci minulého roku. Do poslední chvíle tak rodačka z Calgary netušila, zda se Her v Pekingu vůbec zúčastní.

I proto je pro blonďatou bobistku zlatá medaile speciální a více emotivní. "Ačkoliv se každá z olympijských cest lišila, musela jsem přijít s rozhodnutím odejít z kanadského národního týmu. Musela jsem bojovat, spousta lidí mi stála v cestě. Zdolala jsem hodně překážek, abych se sem dostala," přiznala složitou situaci, jež nastala poté, co obvinila svého trenéra Todda Hayse ze slovního i psychického napadání.

Kanadská federace pro bob a skeleton na zmíněné obvinění odmítla před čtyřmi lety reagovat. Naopak přinutila jednu z nejlepších závodnic světa po 15 letech svaz opustit. A to i po vydání oficiální stížnosti, kde Humphriesová vyjmenovala například incident, kdy po ní Hays přes hodinu křičel nadávky, ať už profesionálního, či soukromé rázu.

Nelehkou cestu za medailí absolvovala i Meyersová     

USA navíc oslavuje v ženském monobobu i stříbro. O rok starší Meyersová však o olympijský závod málem přišla. Po příjezdu do Pekingu vyšel americké vlajkonošce pozitivní test na covid-19. Místo slavnostního zahájení tak musela do izolace. V ohrožení byl i samotný závod. Ještě dva dny před startem si nebyla jistá svou účastí.

Nakonec se však v cíli radovala z druhého místa a čtvrté medaile pod pěti kruhy. "Chtělo se mi brečet, řvát, smát. Všechny ty emoce najednou vyplynuly na povrch," popsala svoje dojmy sedmatřicetiletá matka dvouletého syna.

Kvůli němu si musela od závodění dát od Světového poháru v sezoně 2019/2020 pauzu. Nicovi totiž lékaři diagnostikovali Downův syndrom a ztrátu sluchu. "Je se mnou po celou dobu, na závodech i mimo ně. Je to moje zlatíčko a jeden z důvodů, proč jsem byla motivována se k bobům vrátit," přiznala.

Meyersová dojela do cíle v čase 4:20,81, tedy o 1,54 sekund později než zlatá Humphriesová. Společně americké duo patří k nejúspěšnějším bobistkám americké i kanadské historie. 

Zdroj
Reuters, ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články