Maděrová po olympijské premiéře: Byla jsem stažená a nechtěla hlavně spadnout
Pro snowboardistku Zuzanu Maděrovou skončilo vystoupení v olympijském paralelním obřím slalomu podle očekávání již v kvalifikaci. Výrazně zklamaná ale nebyla. Přestože litovala, že nepředvedla rychlejší jízdy, byla hlavně ráda, že nespadla. Osmnáctiletá závodnice obsadila 23. místo s bezmála jedenáctisekundovou ztrátou na favorizovanou krajanku a obhájkyni prvenství Ester Ledeckou, která kvalifikaci suverénně ovládla.
"Byla jsem hodně stažená strachem, abych nespadla. Olympiáda je jeden závod za čtyři roky a je to těžší než svěťák. Tam, když spadnete, tak třeba za týden jedete znovu. Není tam takový strach. Tady jste na olympiádě, chcete dojet do cíle, zároveň chcete jet rychle a nechcete spadnout. Bylo to hodně těžké na hlavu," řekla Maděrová. "Jsem ráda, že jsem v cíli, ale zároveň mě mrzí, že jsem nejela trošku rychleji," doplnila.
Čtvrtá snowboardistka z paralelního slalomu na juniorském mistrovství světa v roce 2020 se do olympijské nominace dostala na poslední chvíli, poté co jí pomohlo přerozdělení míst Mezinárodní lyžařskou federací a odřeknutí účastnického místa ze strany Kanady.
"Doufala jsem, že to vyjde. Před Vánoci jsem byla napsaná, že pojedu. Pak se mi nepovedl jeden závod a rázem bylo téměř jisté, že nepojedu," vyprávěla. Vydařený závod Světového poháru v Bad Gasteinu všechno změnil. "Říkali mi, že když dojedu dva závody do dvacítky, tak pojedu. A já byla devatenáctá. Jenže v dalším závodě jsem spadla," líčila Maděrová nominační peripetie.
Nakonec jí pomohlo, že se jednoho místa vzdali Kanaďané. "Zbytek mého týmu odjel na Ukrajinu a já jsem čekala doma s tím, že kdyby to vyšlo, tak abych nebyla někde v kontaktu s někým. A vyšlo to, i když už jsem se smiřovala s tím, že ne," řekla.
Rodačka z Liberce se snowboardingu věnuje i přesto, že rodiče původně nechtěli, aby dělala jakýkoliv sport vrcholově. "Když jsem ale každý den za barákem lezla na kopec s prknem, tak kývli na to, že mě budou vozit na tréninky, a pak se to rozjelo. Teď trénuji každý den, 365 dní v roce a jsem spokojená," řekla s úsměvem.
Na prkně jezdí deset let a před čtyřmi lety u televize s napětím sledovala zlatý olympijský úspěch Ledecké. "Rodina se tomu směje doteď. Já si to nepamatuju, ale prý jsem ve svých 14 letech prohlásila, že to je poslední olympiáda beze mě. A nakonec to vyšlo," smála se Maděrová.
Se slavnější krajankou se ale nepřipravuje. "Jen ji vidět je úžasné, je to skvělá inspirace. Je úplně úžasná, nevím, jak to dělá, ale je plná talentu a hrozné píle. Je vidět, že strašně dře. Není to zadarmo a ona je přesný důkaz, že to jde. Dřít každý den a být nejlepší," řekla Maděrová. Na lyžích ale Ledeckou následovat určitě nebude. "Když je nejhůř, na skialpech sjedu Ještěd," dodala.
