BLOG: Hry skončily. Nestydět se, nejásat, poučit se
Nemáme se za co stydět, řekl při hodnocení české účasti na zimních Hrách v Číně Jiří Kejval. S názorem šéfa Českého olympijského výboru se dá nejspíš souhlasit, ale také je třeba dodat, že ani k jásotu moc důvodů není.
Co Peking ukázal? Jak je vidět, zimní sport v Česku dál táhnou ženy. A na což Kejval také upozornil, často je příčina úspěšných výkonů mimo sportovní systém. A měl pravdu, předseda.
Nesmrtelná Martina Sáblíková, která už vyhrála, co se dalo, a nikomu už nic dokazovat nemusí, ale může. Tak dokázala, že se s ní pořád musí počítat.
Bronz na pětce v Číně ji po čtvrtém místě na trojce musí těšit stejně jako zlato. A za pár týdnů vezme na milost i tu bramboru, protože – kdo z vás to má, že?
A sněhová královna Ester Ledecká zase ukázala, že svůj olympijský "přáteláček" dokáže zvládnout skvěle, i když to letos tolik necinkalo. Protože jedna medaile, i když je zlatá a snowboardová, necinká.
Ale zase byl český sportovní, národní poklad vidět víc než hodně. "Potvrdila jsem, že patřím mezi nejlepší i na lyžích," a co k tomu dodat? Snad jen: O tom žádná.
Ale právě na těchhle dvou prvních dámách českého zimního sportu je zřejmé, že Kejvalovy obavy jsou na místě.
Ledecká je daleko víc produktem rodinného klanu, stejně jako před ní Šárka Záhrobská. A Sáblíková zase výtvorem jednoho muže Petra Nováka, který dokázal objevit a vybrousit rychlobruslařský diamant.
Ale kde jsou následníci? Kde je někdo, kdo jim šlape na paty? Jak se podařilo využít jejich úspěchů k posílení pozice jejich sportů v Česku...?
To jsou otázky, které zatím jen těžko hledají odpovědi. A vypadá to, že to tak ještě chvíli bude. Ale aspoň, že si to funkcionáři uvědomují. Teď už jen aby s tím také něco dělali.
Do Pekingu vyrazila největší česká výprava v historii, ale když Ledecká ve sjezdu chybovala, zastavila, a ještě dojela v lepším čase než její spolureprezentantky...
To si pak člověk řekne, zda má cenu posílat na olympiádu lidi jen pro účast. Nejsme přece Jamajka ani Mexiko, aby nás to mělo těšit.
A tak můžeme jen doufat, že za čtyři roky v Itálii bude Ledecká stále krásně zakletá ve své závodní bublině, která nebude mít už vůbec nic společného s covidem. Sáblíková se vzepře času, Eva Samková bude znovu v plné palbě a závodit neomrzí ani Markétu Davidovou.
A hlavně, že vstanou noví bojovníci a že jejich povstání nebude dílem jedinců a hry na náhodu. Protože teď už asi i na hokejovém svazu pochopili, že jen z tradice a z podstaty se žít nedá.
