BLOG: Když ti vítr napne plachtu. A pak letíš jako blesKrčmář

Veronika Vítková si právě z medailového ceremoniálu odnášela bronz ze sobotního sprintu, v Alpensia centru už se všechno schylovalo k závodu mužů.

Všudypřítomný vítr a více než deset stupňů pod nulou ale zavdávaly před osmou hodinou večerní korejského času otázkám, zda to jury náhodou neodpíská.

O hodinu později bylo jasné, jak moc velká škoda by to byla. "Ideální podmínky to nebyly," říkal šéftrenér Ondřej Rybář s poukazem na to, jak moc se Michal Krčmář rval.

A když neměl svůj den Ondra Moravec, který bojoval s během a jednou mu nevyšla ležka, mohly se napnout zraky ke Krčmářovi. Ten právě od Moravce, ale i Michala Šlesingra a Jaroslava Soukupa načerpal za ty roky řadu zkušeností. "Perfekcionalismus a svědomitost," vypíchnul trenér Michael Málek hlavní Krčmářovy přednosti.

No, napnout zraky. Zahraniční režie si s jedním z adeptů na cenný kov příliš starostí nedělala a pro jistotu mu nepochopitelně věnovala jen letmou pozornost. Víc ji zajímal třeba i Lotyš Andrejs Rastorgujevs. Skončil 24.

Krčmář jel mezitím životní závod, válel jako nikdy: jednou čistý, podruhé taky, kalibr spadnul a sedmadvacetiletý závoďák z Vrchlabí dál mazal, co to dalo.

"Sprint musíte napálit na začátku," vyprávěl přerušovaně Krčmář už v cíli v jednoznačně nejemotivnějším rozhovoru českého sportovce za poslední léta. Slzy štěstí střídalo až vzlykání a úsměvy. Totální vrchol euforie.

Asi nebudu sám, když řeknu, že z toho člověku skoro až vlhly oči. Jakoby s tím sympaťákem z Krkonoš byl přímo v Pchjongčchangu.

Na prvního Arnda Peiffera chybělo Krčmářovi v předposlední pasáži 2,5 sekundy, v závěru to nakonec bylo něco přes čtyři vteřiny. Na olympijské zlato! Cože?! "Jel jsem na totální maximum," pokračoval Krčmář.

Přitom první a až do včerejška poslední bednu si připsal ve Světovém poháru loni v lednu v Ruhpoldingu. Tehdy vyprávěl, jak by tu stíhačku jel klidně hned vzápětí zase. Tak nabitý byl emocemi. Na tiskovku pak šel s mírnou nervozitou. To víte, premiéra a ještě v angličtině.

A teď je Bimbo (ne, neptejte se, od čeho ta přezdvíka vznikla) na stupních vítězů znovu. A znovu premiéra. Jenže ta olympijská.

Jeho nejlepší umístění v sezoně byla osmá příčka ve stíhačce v Oberhofu, o pár dní později v Ruhpoldingu vybojoval pátou příčku ve vytrvalostním závodě. Ve sprintu byl letos devátý. A před rokem? V Pchjongčchangu zajel Krčmář v testu olympijského sportoviště až 49. místo.

Tak jaktože zrovna v neděli? "Rybís (Ondřej Rybář) říkal, že jsem tvrdě makal čtyři roky," dodal Krčmář. Měl recht. Tým naprosto jasně všechno směřoval právě k olympiádě.

"V prosinci nás zašlapávali do asfaltu," smál se šéf biatlonového svazu Jiří Hamza, v jehož reakci šel jasně vyčíst vzkaz a hlavně pořádný kus satisfakce, které se celému biatlonovému týmu za poslední dva dny dostalo.

Co tak asi nastane po stíhačkách? Postavené to tedy máme krásně, to musíte uznat.