Snažila jsem se nedýchat, svěřila se Štochlová. S Hermannovou byly z nočního zápasu nadšené
Barbora Hermannová a Marie-Sára Štochová si noční zápas od 22 hodin pod Eiffelovou věží s nadšením užily. Jejich duelu s mistryněmi světa Sarou Hughesovou a Kelly Chengovou z USA totiž předcházelo zhasnutí světel a světélkující show na rozsvícené dominantně Paříže, kterou doprovázela jen světla mobilů fanoušků na zaplněných třináctitisícových tribunách.
Olympijská debutantka Štochlová před zápasem v unikátních kulisách sotva popadala dech. "Na rozcvičce se mi honily hvězdičky před očima místo toho, abych se soustředila na rozcvičku, protože mi z toho bylo trošku špatně, když jsem to slyšela. A pak jsem se snažila nedýchat tak prvních pět až deset minut, když jsme vstoupily na centrkurt, protože jsem si říkala, že když se nadechnu, tak se mi rozjede tak tepovka, že už do zápasu vůbec nevstoupím," svěřila se.
Hermannová si nával nervozity odbyla před osmi lety v Riu de Janeiro, kde startovala s Markétou Nausch Slukovou. Teď byla ráda, že mohly do olympijského turnaje vstoupit právě nočním zápasem. "Myslím si, že je to hrozně jedinečný zážitek, který máme," pochvalovala si.
Ze startu zápasu ve 22 hodin měla respekt, ale snahám své parťačky o posunutí režimu vytrvale odolávala, spánek si nenechala vzít. "Ono to nebylo potřeba. Nakonec ten den byl sice fakt ultradlouhý, ale v moment, kdy jsme přijely sem na hřiště, tak energie prostě stoupá automaticky. Jenom jak člověk slyší ten potlesk, tak to je taková injekce energie, že tam by se usnout nedalo," líčila.
Zejména v prvním setu se Češky překonávaly. Svými až zázračnými zákroky v poli si vysloužily hlasité ovace z ochozů, i když byly nakloněny především Američankám. Ani čeští fanoušci se nenechali zahanbit, když moderátor vyzval k překřikování jednotlivých táborů. A také si vybírali vzácné chvíle ticha, aby povzbudili své oblíbenkyně. "Byli chytří," ocenila Hermannová.
Při synchronizovaných oslavách bodových bloků se tribuna znatelně pohupovala. Výjimečné kulisy osvětleného kurtu zachycovaly nejen mobily a fotoaparáty, ale také umělec, který si mezi fotoreportéry rozložil malířský stojan.
Hermannová se podobně jako její mužští kolegové potýkala s odhadem. "Měla jsem problém s příjmem, protože jsem špatně vyhodnotila letovou fázi. Navíc mi přišlo, že jsme měli hrozně vysoko síť, takže asi ty emoce násobily rozměry hřiště, které jsou furt stejné," svěřila se.
Na utkání se ale dokázaly zkoncentrovat. Shodly se, že jim pomohlo, že ve tmě nebylo znát, kolik fanoušků na tribunách opravdu je. Štochlová měla na lahvi s pitím motivační nápisy. "To začal můj přítel, když jsme ještě byli doma. Když jsem se balila, tak mi tam napsal úryvky písniček, které si pouštím před zápasem. A já jsem si tam už jenom dneska dopsala nějaké, co tam chyběly, v autobuse na cestě," prozradila pětadvacetiletá beachvolejbalistka.
Olympijskou premiéru si vychutnává plnými doušky. Hermannová na ni prozradila, že ji skoro nevídá. "Já jsem z toho tady trochu jako v Jiříkově vidění. Snažím se to všechno nasát," dodala.
