Juška: Top osm bylo v mých silách, ale desítka se také počítá

Skvělý skok z kvalifikace nezopakoval. Těch 815 centimetrů by stačilo ve finále na páté místo. Dálkař Radek Juška ovšem skočil "jen" 783 centimetrů a mezi olympijskou elitou byl desátý. Do užšího finále se nedostal, přesto byl po celém průběhu složité sezony spokojený.

"Je to určitě trochu zklamání, člověk pomýšlel výš," začal obezřetně Juška. "Top osm bylo v mých silách, ale top deset se také počítá," dodal vzápětí.

Už vítězství v jedné z kvalifikačních skupin bral jako velké zadostiučinění. "Na to, jaké jsem měl patálie celou sezonu, byl malý zázrak, že jsem se do toho finále probojoval," řekl po závodě.

V přípravě si nejprve poranil lýtko, poté zase zadní stehenní sval. Chyběla mu rychlost, proto před olympiádou dřel, jak se dalo.

S trenérem Josefem Karesem vsadili v den D spíše na jistotu. "Nechtěl jsem tolik riskovat, abych přešlapoval a vítr se točil, takže to nebylo natěsno, jak v té kvalifikaci. Musel jsem ten konec natahovat a pak tam chyběla energie," popsal zkušený český dálkař.

Z hlediště se to rozhodně na první pohled nezdálo, ale větrné poryvy hrály roli. Karas se mu snažil ukazovat vhodný čas na pokus podobně, jako to dělávají trenéři na závodech ve skocích na lyžích.

"Ale ono to bylo docela těžké. V rozcvičení, kdy jsem čekal na vítr, tak on mi ukazoval, že je dobrý, ale mně tam strašně foukal proťák na začátku, takže podle mě v každé té chvíli se to otáčelo jinak," uvedl Juška.

Až do olympijské kvalifikace se sezonou spíše protrápil, těsně před Hrami neměl velká očekávání. "V kvalifikaci to bylo fakt velké štěstí. Vůbec jsem tomu takhle nevěřil. Kdyby mi to někdo řekl dva, tři týdny zpátky, tak bych tomu vůbec nevěřil. Vysmál bych se mu do očí," dodal desátý muž olympijských her.