Beachvolejbalisté na obřím olympijském centrkurtu bojují s orientací, na Eiffelovu věž ze hřiště nevidí

Čeští reprezentanti mají za sebou hodně vrcholných akcí, ale před tak početným publikem ještě nehráli. V Paříži se na jejich duel takřka zaplnily třináctitisícové tribuny.

I když má hrací plocha standardní rozměry osm krát šestnáct metrů, prostory kolem a ochozy jsou nezvykle veliké.

"Myslím, že každý tým má velký problém s orientací na kurtu. Ono to možná z pohledu diváka není tak vidět, ale je tam spousta míčů, kdy člověk třeba vyskočí příliš brzo, nebo nemá úplně odhad na to, kde přesně jsou čáry, ke kterým chce míče umisťovat. Zejména když se někteří hráči snaží hodně koukat na druhou stranu a potom umisťovat ten úder, tak občas z toho pramení nějaké nevynucené chyby," popisoval Perušič.

Jako polař zatím hledá správný odhad na příjmu i při soupeřově útoku. Zatímco diváci si mohou vychutnávat pohled na Eiffelovu věž tyčící se v pozadí centrkurtu, samotní aktéři ji nevidí.

"Když hrajeme, vůbec to není poznat. Z lavičky se samozřejmě člověk může kochat, když chce, a dívat se, jak tam vyjíždí nahoru výtah, ale jinak vůbec ne," poznamenal Schweiner.

Místní hlasatel hned několikrát české reprezentanty ohlásil jako světové šampiony. "Od mistrovství světa si všichni pořadatelé oblíbili nás nazývat mistry světa, přestože ty naše výkony s tím moc nekorespondovaly," komentoval to Perušič.

Ani dnešní výkon Češi nepovažovali za takový, kterým by se jako světoví šampioni mohli pyšnit. "Já myslím, že k tomu bylo hodně daleko, ale co si budeme povídat, i to mistrovství světa nezačínalo vůbec dobře. Naopak, když jsme na těch předchozích mistrovstvích světa hráli dobře na začátku, tak jsme potom vypadli a skončili sedmnáctí. Takže hrát blbě na začátku je, zdá se, dobrá taktika," řekl blokař Schweiner.

Perušič celkově výkon nepovažoval za tak špatný. "Ale bylo tam určitě mnoho momentů, na které si musíme dát do příště pozor. Za všechny asi zmíním můj hodně neuvážený a zkratovitý útok na druhou do zámezí za poměrně klíčového svazu 16:14 nebo něco takového. Byla to vyloženě ukázka toho, jak člověk chce ten míč už zakončit a vybere si k tomu situaci, která k tomu není úplně vhodná," přiblížil.

Zatímco v Tokiu se před prvním zápasem kvůli Perušičově covidové karanténě scházeli na poslední chvíli, tentokrát si užívají působení pod pěti kruhy naplno. "Byl to velký rozdíl. Z tohohle hlediska to pro nás byla první opravdová olympiáda a první opravdový zážitek z toho, co to hrát na olympiádě znamená," řekl Perušič.

Příští zápas čeká české reprezentanty ve středu 31. července už od devíti hodin ráno. "Bude to hodně nepříjemné. Myslím, že půjdeme na snídani okolo 5:50, vezmeme shuttle, možná se ještě před snídaní rozběháme, dáme aktivaci před českým barákem. Bude to hodně natěsnané, abychom nemuseli vstávat ve čtyři ráno. Budeme to probírat s trenéry. Bude záležet i na tom, jak naplánují transport, protože doposud to nebyla žádná paráda," přemítal Schweiner.