Naštvaný Krčmář vsadí do stíhačky all-in, Hornig by oželel den volna, Mikyska naopak

Krčmář jen těžko hledal slova. O dobrý výsledek ho připravila dvojka na druhé položce. „Od prvnío rozhovoru v mix zoně přemýšlím, čím to mohlo být,“ kroutil hlavou osmadvacátý muž v cíli.

Nezná hlavní příčinu. „Ne že bych se tam třepal, chvěl, musejí to být malé nedorazy. I ve vytrvalostním závodu to byly rány, který se otíraly o zásah,“ posteskl si.

Je to jedno, jdu do stíhačky all-in, je mi jedno, jak to dopadne, jsem na sebe totálně naštvanej. Člověk ví, čeho je schopný a nepředvádí to. To mě štve totálně nejvíc, že to neprodám,“ nebral si servítky nejzkušenější z českých reprezentantů.

Hornig litoval předržené rány

Vítězslav Hornig dvacáté místo bral. „Dneska už budu spokojený,“ prohlásil, ale jedním dechem dodal. „Jedna rána, všichni si můžeme spočítat, kde bych asi byl – na hraně první desítky.“

V lyžích na rozdíl od dlouhého závodu problém nebyl. „Měl jsem krátké srovnání s Quentinem Fillonem Mailletem (pozdějším vítězem – pozn. red.). Ve sjezdu mi nijak neutrhl, naopak, když jsem byl v háku, tak jsem si ho dokázal lehce přitáhnout. Lyže byly rozhodně konkurenceschopné,“ shrnul Hornig.

V sobotu je na programu sprint žen, muži mají den volna. „Nejraději bych žádné volno neměl. Stíhačku bych jel spíš zítra než pozítří. Musíme s tím pracovat,“ prohodil Hornig.

Mikyska už měl v závěru dost

Naopak takový Mikyska je za každý den volna navíc po návratu po nemoci rád. „Jediná klika, že máme zítra volno,“ usmíval se závodník, který obsadil třiatřicáté místo.

Prodělaná viróza byla znát. „Nemoc si něco vzala, na trati to mohlo být o něco lepší. Třetí kolo už jsem cítil, že mám dost,“ připustil bez okolků.

Návrat ho ale bavil, byť cítil drobné pnutí. „Těšil jsem se, ale zároveň jsem byl od včerejška nervózní, jak se mi pojede. Teď to bude lepší. První závod po nemoci je nejhorší, potom už se to snad začne zvedat,“ naznačil výhled na neděli.