Zpátky do Prahy se z Milána den po vyřazení z olympijského turnaje vrátili čeští hokejisté. Stále ještě neskousli porážku s Kanadou 3:4 v prodloužení. Mrzí je, že nedotáhli možné velké překvapení a ztratili šanci na první medaili pod pěti kruhy od bronzu v Turíně v roce 2006. Celkově skončili osmí.
Hokejisté jsou doma, prohra s Kanadou pořád bolí
Ve výpravě s výjimkou zraněného Radka Faksy z Dallasu chyběly ostatní posily z NHL, po vlastní ose se vrací kapitán Roman Červenka a přímo do svých švýcarských klubů zamířili Dominik Kubalík ze Zugu a Matěj Stránský z Davosu. „Je to pořád hrozně čerstvé. To zklamání tam ještě nějakou dobu bude,“ řekl obránce Michal Kempný.
„Myslím, že je to spíš horší než včera. Vždycky si tak nějak přehráváte v hlavě ten zápas druhý den a vzpomenete si, co jste mohli udělat trošku jinak, líp a tak dále. Takže to ještě bude chvíli trvat,“ uvedl útočník Lukáš Sedlák.
Podle kouče Radima Rulíka se tým během turnaje zlepšoval a trenér litoval, že skvělý výkon proti Kanadě nestačil na postup. „Když vezmu první zápas s Kanadou a čtvrtfinále s Kanadou, tak to byly dva diametrálně odlišné výkony. Měli jsme těžkou skupinu, protože jsme měli Kanadu a Švýcarsko, kterému když přijedou hráči z NHL, tak má obdobnou sílu jako my. Jsme na tom dost podobně, což se ukázalo v zápase,“ uvedl Rulík.
„Ty povinné zápasy s Francií a s Dánskem, které jsme měli zvládnout, jsme zvládli, i když výkon nebyl úplně optimální, ale výsledek byl důležitý. Ve čtvrtfinále jsme nechali všechno, byli jsme kousek od toho, ale bohužel. Ten soupeř je strašně těžký. Ty závěry samozřejmě mají a mají obrovskou sílu. Je strašná škoda, že takhle rozehraný zápas se nám s tak obětavým výkonem nepodařilo dotáhnout do konce, protože jsme chtěli postoupit,“ řekl Rulík.
Pětatřicetiletý Kempný vyhrál v roce 2018 Stanleyův pohár s Washingtonem a předloni mistrovství světa v Praze. V případě triumfu pod pěti kruhy mohl s obráncem Janem Ruttou a útočníkem Ondřejem Palátem vstoupit do Triple Gold Clubu IIHF. Přiznal, že podobný zápas jako s takto hvězdnou Kanadou hokejista v kariéře mockrát nezažívá.
„Byl to asi jeden z nejlepších zápasů, které jsem kdy odehrál. Kdybychom třeba zvládli zápas se Švýcarskem, tak by to mohlo vypadat trošku jinak. Ale už se nechci vracet k tomu, co bylo,“ připomněl Kempný, že v případě lepšího výsledku než porážky se Švýcary 3:4 v prodloužení by čeští hokejisté nenarazili na největšího favorita turnaje ve čtvrtfinále.
„Bojovali jsme až do konce a já jsem hrozně hrdý na každého, kdo v té šatně byl. To, jak jsme to odehráli, jak jsme k tomu přistoupili a jak jsme bojovali jeden pro druhého, na to dlouho nezapomenu,“ doplnil Kempný.
„Včera to bylo opravdu špatné. Věděli jsme, že postup byl fakt blízko. Hodně to bolelo. Dneska, jak člověk odjížděl, tak přemýšlel nad tím, co mohlo třeba být, kdyby... Nechtělo se mi moc odjíždět s vědomím, že turnaj ještě pokračuje. Je to nepříjemné, ale s odstupem času si myslím, že zápas s Kanadou byl obrovský zážitek jak pro nás, tak pro všechny lidi,“ řekl útočník Filip Chlapík.
„Časem si člověk asi uvědomí, že tým, co tam měla Kanada, byl fakt asi jeden z nejlepších, co kdy dokázali postavit. A my jsme se jim vyrovnali, což bylo naprosto skvělé. Ale teď je to tak, že jsme prostě vypadli ve čtvrtfinále a turnaj pro nás skončil,“ uvedl Chlapík.
Češi v základní skupině začali porážkou s Kanadou 0:5 a před prohrou se Švýcary porazili Francouze 6:3. Výkon podle představ podali po vítězství v předkole play-off nad Dánskem 3:2 až ve čtvrtfinále. „Nebylo daleko k postupu. Pro nás bylo důležité se takto prezentovat ten poslední zápas už jenom kvůli sobě, abychom si prostě mohli říct, že jsme tam nechali úplně všechno, co jsme mohli,“ prohlásil Sedlák.
„Už jenom pro nás a pro kluky v týmu jsme chtěli udělat to nejlepší a chyběl kousek. Ale to je možná jenom obrázek toho turnaje, že? Je vidět, že se prostě nedá hrát jeden zápas. Občas vám to vyjít může, ale když je to spravedlivé, tak to tak nefunguje,“ uznal Sedlák, že český tým doplatil na vývoj turnaje, který mu výsledky určily.
Rulík: Je to sportovní život, ale každého to vevnitř trošku bolí
„V tomto složení se samozřejmě jen tak nesejdeme. Někteří kluci už mají určitý věk a uvidíme za čtyři roky na olympiádě, kde se zase sejde to nejlepší na světě. Ten cyklus je dlouhý, takže v tomto složení už se asi kluci nepotkají. Nechci říct, že je to o to smutnější, to je sportovní život. Ale myslím si, že každého to vevnitř trošku bolí. Musíme se s tím vypořádat a jít dál,“ uvedl Rulík.
„Já jsem trošku zariskoval v tom, že jsem nechtěl klíčové hráče v tom zápase (s Dánskem) přetížit. Neměli takový ice time, protože jsem doufal, že to nějak ukopeme a top zápas přijde druhý den. Že tam budeme potřebovat ty síly. Takže trošku z mé strany to byl risk, 3:2 je těsné, ale na to se potom už nikdo neptá, jestli to bylo o tři góly nebo o jeden. Myslím, že směrem ke čtvrtfinále nám to jenom pomohlo,“ prohlásil Rulík.
Po čtvrtfinále kritizoval výkony rozhodčích na turnaji. Národnímu týmu proti Kanadě uznali gól Ondřeje Paláta na 3:2 v době, kdy Češi hráli v šesti. Špatné střídání zase nepostřehli sudí na straně Švýcarů v prodloužení, v kterém Češi následně inkasovali gól na 3:4. „Nejradši bych vám řekl, že jsme vypozorovali, že ti rozhodčí nic nepískají, takže jsme to zkusili, protože na to není challenge. Ale říkat to nebudu, protože to samozřejmě není pravda. Zase chyba rozhodčích. Určitě to nebyl záměr, ale stala se chyba. Začali jsme hrát na tři lajny, trošku se přeházelo pořadí, takže tam se stala chyba,“ vysvětlil Rulík.
S denním odstupem po vyřazení si nemyslí, že by něco dělal jinak.„My jsme s tím pracovali, měnili jsme sestavy během zápasu. Furt jsme se snažili impulzy do toho mužstva jakoby přinášet. Nevím, jak s odstupem času. Ještě se na všechno podívám, tak nevím, jestli dospěju k tomu, že něco mělo být jinak. V tuto chvíli mě nic zásadního prostě nenapadá,“ uvedl Rulík, který teď bude chystat tým na květnové mistrovství světa ve Švýcarsku.
Další průběh olympijského turnaje bude i nadále pečlivě sledovat. „Ty týmy jsou špičkové a to, že jsme vypadli, neznamená, že bych nad tím mávl rukou. Určitě mě to bude zajímat. Ještě se podívám na ostatní čtvrtfinále. Tři výsledky byly v prodloužení, takže to od všech týmů bylo odbojované a odmakané. A samozřejmě se podívám na ten závěr turnaje,“ uvedl.
Názor na hlavní kandidáty na zlato v průběhu turnaje nezměnil. „Na začátku jsem favorizoval Kanadu a Ameriku jako nejsilnější týmy. Myslím si, že se to potvrzuje. Myslím, že se ty dva týmy potkají ve finále,“ řekl Rulík a popřál úspěch Slovákům, kteří jsou podruhé za sebou v semifinále a obhajují bronz z Pekingu.
„Výsledky mají parádní. Nachytali Finy a od toho se všechno odvíjelo. Pak rozhodoval jeden gól, jestli vyhrajou skupinu a vlastně měli nejjednodušší čtvrtfinále, protože měli Němce, i s respektem k nim,“ uvedl kouč.