Proč bych chtěl být olympionikem
Musím se přiznat k jedné věci. Až do těchto dnů mi nikdy nějak zásadním způsobem nevadilo, že nejsem vrcholový sportovec, respektive nikdy jsem neměl ambice státi se olympionikem. Dokonce jsem si pochvaloval roli pasivního diváka a v pohodlí měkoučkého sofa jsem se těšil na nekonečný proud sportovních přenosů z nejrůznějších olympijských sportovišť.
Jak jsem byl bláhový…
Ještě než demaskuji svoji aktuální názorovou proměnu, přiznám se k ještě jednomu svému pomýlení. Vždycky jsem měl za to, že když se nějakým sportovcům nepodařilo kvalifikovat se na olympijské hry, tak jejich smutek a rozčarování pramenily pouze a výhradně z toho, že nebudou moci poměřit své síly s ostatními sportovci z celého světa a v neposlední řadě nebudou moci s hrdostí jim vlastní hájit na olympijském kolbišti národní barvy.
Óóó, jak jsem byl naivní…
Takže, aby bylo jasno. Žádná olympijská myšlenka, žádné medaile či rekordy, žádný pocit národní hrdosti a touhy reprezentovat. Za vším je totiž SEX!
Americká fotbalová brankářka Hope Solo to řekla na plnou pusu. Olympiáda je nejen o sportu, ale hodně také o sexu. V Pekingu 2008 prý dokonce viděla sportovce, jak se oddávali sexuálním hrátkám na trávníku přímo před domem v olympijské vesnici. Páni, tak tomu říkám nářez a svým způsobem začínám chápat ono okřídlené – Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se…
Nemá cenu si nic nalhávat. Olympijská vesnice je doslova a do písmene nabitá hormony a ty dokáží divy. Ostatně to potvrzují i slova amerického plavce Ryana Lochta, který zcela otevřeně mluví o tom, že minimálně tři čtvrtiny všech olympioniků mají v rámci her pohlavní styk s některým ze svých sportovních kolegů. Tři čtvrtiny! Víte vůbec, co je to za číslo? Podle odhadů se na letošních hrách představí okolo 10 500 startujících, a pokud vezmeme tvrzení amerického plavce za pravdivé, tak 7 875 z nich si v metropoli na Temži zadovádí. A to si troufám z těchto počtů vyřadit vzpěračky a zápasnice těžších váhových kategorií a sportovce Severní Koreje. Ty první proto, že je nikdo nechce, a ty druhé proto, že je vedení výpravy nepustí samotné ani na krok. Takže suma sumárum, vlastně každý normální olympionik si v Londýně zadovádí. A tak mě napadá, jestli bychom neměli malinko poopravit název celé akce. Možná, že by název olymPIJáda více odpovídal realitě.
No a proto mě štve, že tam nejsem…
