Forum Bez frází: Agrese proti jiné zemi není akceptovatelná. V otázce startu Rusů v Paříži musíme ukázat jasný postoj
Může profesionální sport fungovat ve vakuu nebo bude vždy ovlivňován aktuální společenskou a politickou situací? Jsou výroky o apolitičnosti sportu pouhým klišé a není sport hlavně politickou kartou sám o sobě? Vztah politiky a sportu byl jedním z témat úvodního dílu pořadu Forum Bez frází Barbory Černoškové.
Oddělit sport a politiku podle sportovního historika Františka Koláře nejde, protože jsou součástí společnosti a politika se nutně musí odrážet i ve sportovním dění.
"Politika je s historií olympijských her spojená od samého začátku. Když se na konci 19. století obnovovaly, tak kvůli napětí mezi Francií a Německem třeba baron Coubertin nepozval Němce na zakládající kongres," připomíná Kolář.
"Když Spojené státy přebíraly od Velké Británie roli vůdčí světové velmoci, tak pro Brity byla olympiáda možností ke sportovní vendetě. Stejně jako třeba pro nás hokej se Sověty po okupaci v roce 1968," dodává Kolář.
Sport se v kontextu pořadatelství mnohých velkých akcí zejména v posledních patnácti letech potýká s fenoménem sportswashingu, kdy si autokratické režimy za pomocí šampionátů a turnajů snaží vylepšit svůj obraz ve světě.
"Mezinárodní olympijský výbor by samozřejmě měl mnohem více hlídat pořadatelství her. A olympiáda je už nyní takovým kolosem, v němž je sport vlastně jen malou součástí," je přesvědčená prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.
Po kontroverzním fotbalovém mistrovství světa v Kataru se téma znovu vynořilo v souvislosti s možným startem ruských a běloruských sportovců na pařížské olympiádě.
"Je tu stát, který agresivně napadl svého souseda a narušil jeho suverenitu. To prostě není akceptovatelné. Proti tomu se demokratický svět musí jednoznačně vymezit a olympijské hry jsou – bohužel – jednou z možností, kde ten postoj jednoznačně ukázat," má jasno Havrdová.
"Protože pokud bychom to teď dovolili, tak říkáme co? Že válka na Ukrajině je normální? Už to trvá víc než rok, tak jsme to přijali jako status quo? Olympiáda je sice celoplanetární event, ale je přitom důležité ukázat hodnoty, které vyznáváme," pokračuje Havrdová.
Euroatlantický svět si ale nejen v případě ruské agrese na Ukrajině uvědomuje, že jeho postoje a hodnoty nejsou globálně sdílené.
"Je ale nutné začít u sebe. Stejně jako u sportovního týmu někdo musí jít příkladem. Přijít o moc nebo o peníze jistě není jednoduché, ale pokud mám nějaký názor, tak si za ním stojím. Špatným příkladem je třeba současná NHL. Přitom když ukážete jasný postoj, tak za vámi ostatní půjdou," domnívá se bývalý reprezentační házenkář Karel Nocar.
Podle Koláře je ale nutné si uvědomit, že třeba MOV má přes 200 členů a zdaleka ne všichni mají k této situaci stejný vztah jako Evropa.
"Občas si myslíme, že se svými názory z Evropy dokážeme ostatní přetlačit. Ale asociace z Asie nebo Afriky mají stejný hlas jako my. Vidí to jinak a jsou také jinak ovlivňované, protože i v těchto případech funguje lobbing," potvrzuje Nocar, který v minulosti působil ve strukturách házenkářského svazu.
Za zásadní považuje Nocar poučení z chyb minulosti, kdy konflikty nebo porušování lidských práv v jiných částech světa nebyly dostatečně akcentovány.
"Samozřejmě že nás zejména tady ve střední Evropě se to teď dotýká mnohem víc, a většinově máme jasno. Ale stejně se musíme postavit i k tomu, co se děje kdekoliv jinde. Takový problém neřešíme poprvé a kéž by to bylo naposledy. Máme tu jasné příklady z minulosti, jeden úplně aktuální, a kdy jindy než teď bychom se k tomu měli jednoznačně vyjádřit," uzavírá Nocar.
