ČOV se vyslovil proti účasti sportovců z Ruska na olympiádě
Český olympijský výbor (ČOV), respektive jeho plénum se postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných Hrách v Paříži, dokud bude trvat válečný konflikt na Ukrajině. ČOV i nadále podporuje dosavadní sankce. Předseda Jiří Kejval tak dostal silnější mandát pro vyjednávání na půdě Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který doporučil mezinárodním sportovním federacím hledat cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců na mezinárodní sportovní scénu.
Vedení ČOV dlouhodobě podporuje opatření, kdy jsou ruští a běloruští sportovci vyloučeni z většiny mezinárodních soutěží kvůli ruské agresi na Ukrajině, kde je Bělorusko ruským spojencem. Předseda ČOV Kejval vyzval plénum k přijetí usnesení. "Dávalo by nám to mandát jednat nejen na národní, ale i na mezinárodní scéně," poznamenal.
Návrh usnesení pak předložil prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza, jenž je rovněž viceprezidentem mezinárodní federace IBU, která zastává velmi striktní postoj proti ruským a běloruským sportovcům. Hamzovi chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. "Stanovisko ČOV se rodilo z mého pohledu pomalu a postupně se modifikovalo. Což neříkám, že bylo špatné úplně, ale nebylo to jednoznačné," řekl.
I když se v diskuzi objevily názory, jak naložit s ruskými sportovci, kteří se postaví proti válce a třeba ani v rodné zemi nežijí, usnesení delegáti pléna schválili takřka jednomyslně. Pověřili předsedu ČOV a výkonný výbor, aby se při dalším vyjednávání na půdě MOV řídili postojem pléna.
Kejval přijetí usnesení ocenil. "Pro nás je strašně důležité, abychom věděli, že jsme jednotní. Abychom věděli, že máme podporu sportovních svazů. Musíme si dát ještě vysvětlení přesně co a jak," řekl.
Hamza zdůraznil, že žádné výjimky pro ruské sportovce neměl na mysli. "Beru to tak, že je to země Rusko a země Bělorusko, a kdo bohužel má ruský nebo běloruský pas, tak tam nemůže. To je jednoduché. Pro mě je ta jejich účast nepřijatelná vzhledem k tomu, co se děje," uvedl.
ČOV si nechal u akademiků zanalyzovat kritéria, která MOV doporučil pro neutralitu ruských a běloruských sportovců, kteří by měli mít šanci na návrat. "Podle prvních předpokladů by 80 až 90 procent ruských a běloruských sportovců nemohlo startovat," poznamenal. Doplnil však, že zásadní roli v tom budou hrát mezinárodní sportovní federace.
Hamza považuje jakékoli výjimky pro ruské a běloruské sportovce za nemožné. "Rozumím tomu, že kolektivní vina je problematická, ale jak to chcete rozlišit? Kdo je hodnej, kdo je zlej, kdo to účelově odsoudí, kdo to neúčelově odsoudí. Kdo byl v armádě a vystoupil z ní. Myslím, že tady prostě není prostor se o tom návratu vůbec bavit," vykládal.
Připomněl, že se při debatách kvůli válce zapomnělo, že Rusko navíc ještě nemá vyřešenou dopingovou kauzu. Ruská antidopingová agentura (RUSADA) nemá licenci Světové antidopingové agentury (WADA), takže nemůže na ruském území spolehlivě kontrolovat ruské sportovce.
Vedle mezinárodních sportovních federací vidí Hamza další velkou sílu, která může snahy MOV zastavit. "Kdo v tom může sehrát zásadní roli, jsou sponzoři. Nebavme se o nějakém bojkotu, s tím také v žádném případě nesouhlasím, ale myslím si, že firmy na to případně budou muset reagovat," dodal.
