Vždy jsou momenty, které šly udělat jinak, vzpomíná na kariéru Pešek
Praha – Po Františku Šťastném je nejúspěšnějším českým motocyklovým závodníkem v historii mistrovství světa. Vítěz dvou velkých cen Lukáš Pešek však svůj potenciál maximálně vyždímat nedokázal. V současnosti jednatřicetiletý jezdec si sám uvědomuje, že některé věci šly udělat jinak, ale za kariérou, kterou nedávnou ukončil, se zlou vzpomínat nebude. Navíc u motorek chce i nadále zůstat jako trenér.
Psal se 6. květen 2007, když po téměř půl století během mistrovství světa motocyklů zazněla česká hymna. Odehrálo se to během Velké ceny Číny kubatury do 125cc, kdy Lukáš Pešek na svém stroji Derbi nechal za zády všechny soupeře a cílem prolétl jako první.
Navázal tak na Františka Šťastného, který v 60. letech vyhrál závod MS hned čtyřikrát. Peškovi se to nakonec v sezoně 2006/2007 povedlo dvakrát. Kromě Číny triumfoval také v Austrálii. Český jezdec tehdy měl celý ročník skvěle rozjetý a chvíli dokonce držel v čele šampionátu náskok 10 bodů. Po sérii nepovedených závodů však nakonec obsadil těsně čtvrté místo, když na bronz ztratil 11 bodů.
"Prokaučoval jsem si to sám. Vím kde a jak. Ale zpětně je jedno, jestli jsem byl čtvrtý nebo třetí. Buď musíte vyhrát anebo nic," zavzpomínal Pešek, který si však myslí, že v daný moment vždy volil pro něj nejlepší cestu. "V kariéře jsou momenty, kdy něco jde udělat jinak. Kvůli okolnostem to ale možné ve finále není. Myslím, že během závodění jsem tak dělal rozhodnutí, které byly z mého pohledu nejlepší," přiznal.
Právě sezona před 10 lety byla pro Peška v mistrovství světa i nejúspěšnější, jelikož po následném přestupu ze stopětadvacítek do dvěstě padesátek začal pomalý ústup ze slávy. "Ve stopětadvacítkách to chtělo ještě vydržet. Ale to je zrovna případ, kdy jiná možnost nebyla. Na moje místo u Derbi už čekal Pol Espargaró a já musel jít," konstatoval český jezdec, který okusil i královskou třídu MotoGP, ale na další umístění na stupních vítězů (celkově jich v MS zaznamenal 9) už nedosáhl.
O deset let později v 31 letech se Pešek rozhodl ukončit kariéru. A to i přes fakt, že v poslední sezoně ovládl mistrovství světa superbiků a dařilo se mu i ve vytrvalostních závodech.
"Odchod mě nemrzí. Jsem rád, že jsem se rozhodl skončit právě i přes nedávné úspěchy. Chtěl jsem totiž vždy vzpomínat na kariéru v dobrém a skoro vždy vzpomínáte na poslední rok, který byl pro mě povedený. Vyhrál jsem, co šlo," konstatoval spokojeně a přiznal, že k odchodu měl spoustu důvodů. "Je tam spoustu okolností, ale hlavně už mám jistý věk. Vždycky jsem si říkal, že nechci jezdit do čtyřiceti a pak nevědět, co dělat dál," zhodnotil.
V současnosti si tak Pešek dává volno a přemýšlí, co bude dělat dál. Určité projekty už má rozjeté a vizi do budoucna má celkem jasnou.
"Mám teď čtyři měsíce jen pro sebe, což je pro mě nezvyklá věc. Musím říct, že je to příjemné. Uvidím, jak moc takto vydržím. Rád bych každopádně pokračoval jako trenér, ať už začínajících závodníků nebo dospělých. A jestli se do budoucna objeví i nějaká role manažera, to ukáže čas. Primární je však trenéřina," konstatoval.
Motorku ale na hřebík ještě nevěsí. Dokonce si dokáže představit, že by se párkrát na závodní dráze ještě objevil. "Definitivní tečka je to v tom, že už nejsem profesionální závodník, takže už od rána nemyslím 24 hodin na svůj sport. Na motorku ale určitě sednu. Kdybych trénoval, tak musím jezdit a ukázat jim to. Zároveň kdybych dostal nabídku na závod, tak ho klidně vezmu," dodal Pešek.
