Šonku čekají v Čibě při finále Red Bull Air Race vítr a vlny: Poletím tam vyhrát

V Maďarsku létal nejrychlejší časy od kvalifikace až po postup do finále, v něm pak trefil křídlem jeden z pylonů a to byl konec nadějí na stupně vítězů, na nichž zatím v sezoně ve všech předchozích závodech stál.

"Trať byla postavená tak, že se snadno dala získat penalizace, a ta trajektorie letu, kterou vlastně potom všichni ve finále zvolili, byla strašně riskantní v tom, že překročíte takovou čáru vymezující trať a dostanete penalizaci," vysvětloval Šonka, na co doplatil třeba i do té doby vedoucí pilot průběžného pořadí Japonec Muroja.

On se snažil tomu riziku vyhnout, jenže… "To já nechtěl riskovat, a jelikož předešlé časy jsem měl dobré, tak jsem myslel, že jen trošku přitvrdím v zatáčkách a že čas Matta Halla z Austrálie, který, jak jsem slyšel v rádiu, byl o tři desetiny rychlejší než předtím já, takhle překonám. Jenže jsem trefil pylon, takže tím se to všechno zhroutilo – zkrátka moje hloupost," konstatoval Šonka.

K poslednímu závodu, který se koná 8. září v japonské Čibě, odletí někdy na přelomu srpna a září s náskokem čtyř bodů před Australanem Hallem a deseti před Murojou. "Ty čtyři body jsou nic. Tam se bude rozdávat ještě dvacet osm bodů, což je hodně. Zkrátka jedeme tam vyhrát, budeme závodit, co to půjde," mluvil v množném čísle za svůj tým.

Do posledního závodu je bez letadla, které už je odesláno do Japonska, a Šonku na konci srpna čeká mistrovství světa v letecké akrobacii ve Francii. "Takže se teď snažím eliminovat ostatní věci na minimum a chci být co nejvíc na letišti a trénovat," konstatoval.

Přiznává, že rozdíl mezi leteckou akrobacií a létáním v Red Bull Air Race je velký. "Je to, jako kdybyste závodili v rallye a ve formuli 1 – jsou to dva různé sporty. Oba jsou sice v autě, ale každý chce něco jiného," vysvětluje Šonka a přiznává, že úplně ideální příprava na finále v Čibě to není.

"Ta svalová paměť se učí na jiné letadlo, jiné manévry, ale druhé letadlo je v Japonsku a nic s tím dělám. Takže bych to mohl řešit jen tak, že budu lítat jen na simulátoru, což budu stejně, ale aspoň budu v letadle, i když odlišném," dodává a hned přidává plusy.

"Je dobré vystavovat se přetížení, těm géčkům, aby tělo bylo furt nachystané. Důležitá je orientace v prostoru a podobně. Zkrátka nějaký přínos to je. Jako když motocykloví závodníci v MotoGP trénují doma na enduru a podobně – motorka to je a to, že jí cítí, je taky někam posouvá," vysvětluje.

V Čibě čeká elitní piloty letecké F1 trať tradičně postavená na hladině moře. "Létá se tam nad mořem - nad Tokio Bay. Trať asi bude podobná jako v předchozích letech. Většinou tam hodně fouká a jsou vysoké vlny, takže kromě toho, že pylony ohýbá vítr, tak pontony, na nichž stojí, se ještě houpou ve vlnách – někdy je pak opravdu složité se dobře trefit," popisuje, co ho v Japonsku čeká.

Sám očekává hodně vypjaté finále, v němž nervy budou na pochodu. Bývalý vojenský stíhač ale většinou nemívá velký problém udržet čistou hlavu – i když… "Někdy to zvládám dobře, jindy to tak jen vypadá," usměje se.

"Samozřejmě stres je to velikej, a čím víc je člověk nervózní, tím hůř. Většinou se mi to daří ukočírovat, ale záleží i na okolnostech. Na tom, jestli se v tu chvíli třeba ještě řeší něco na letadle nebo jiné věci. Někdy je hodně těžké si to napětí nepřipouštět," popisuje, co jej v posledním závodě čeká.