Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
41. INVELT Rally Pačejov 2020

Pořadatelé mají na rukou krev, tvrdí Klymčiw po posledním ročníku Dakaru

Slavná Rallye Dakar ho málem stála život, nemůže závodit, ale s kamionem se při téhle přehlídce masochistů z celého světa stále stará o závodníky svého týmu. Ondřej Klymčiw po karambolu v Jižní Americe strávil dlouhý čas v umělém spánku a poškozená páteř ani dva roky poté není v úplném pořádku, proto je jeho názor na to, kam současný Dakar z pohledu bezpečnosti směřuje, hodně zajímavý. Zvláště poté, co letošní ročník po třech letech opět rozšířil seznam tragických úmrtí závodníků o dva motorkáře.

Ondřej Klymčiw
zdroj: ČTK autor: Vostárek Josef

Jak tedy zkušený závodník i šéf týmu, který si své názory nenechává pro sebe, viděl letošní premiéru rallye v Saúdské Arábii?

"Z pohledu asistence, protože jsem řídil asistenční kamion, jsou tam dobré silnice, krátké přejezdy. A pak se tam taky dobře tankuje, když litr nafty je v přepočtu na koruny za dvě devadesát. Jen jsem za tu dobu nepotkal po cestě jediného fanouška. Takže to bylo smutné, ale fungovalo to. Je to jako olympiáda v Číně, když vládce řekne, že to bude dobré, tak to taky bude," vysvětluje Klymčiw.

Nejhorší, nejnudnější a nejrychlejší

Z pohledu závodníků se mu ale směr, kterým věhlasná rallye kráčí, rozhodně nelíbí. "Nejhorší, nejnudnější a nejrychlejší tratě, co kdy na Dakaru byly," konstatoval přesvědčeně. Svůj názor doprovodil i vzpomínkou na debatu s Laiou Sanzovou, mnohonásobnou vítězkou soutěže motorkářek. "Den po Goncalvesově smrti si ke mně sedla při večeři a řekla, že asi skončí kariéru, že prostě nemá na to, jet po rovině na plný plyn a čekat, až přijde nějaký hup. Je to i podle ní prostě špatně," vzpomínal muž, který skončil nejvýš jedenáctý v konečném pořadí motorkářů.

Nejohroženějším druhem na trati byli samozřejmě motorkáři, ale výhrady na tohle téma zněly i z dalších kategorií včetně aut a kamionů.

Je nám líto, video expirovalo.
Rallye Dakar poznamenalo tragické úmrtí Portugalce Goncalvese

"Tam, kde se zabil Paulo Goncalves, to nevypadalo nebezpečně - Skyler Howes mi říkal, že tam byly jen dva malé hupy," vzpomínal Klymčiw a je přesvědčený, že závod by měl přibrzdit. "Krajina je tam krásná, ale pak najednou přijde čtyři sta kilometrů, kde není nic. Tam se zrodila rovina, nic od nevidím do nevidím. Pak zase oáza, krásné hory. Takže se tam dají najít nádherná místa, kudy závod vést, ale to by někdo musel chtít," tvrdí k připomínkám závodníků, že se jelo dlouhé kilometry rovně, cihla na plyn a nic než nuda a nebezpečí.

Bývalý závodník proto tvrdí, že za smrtí Portugalce a následným úmrtím nizozemského motocyklisty Edwina Stravera, který zemřel po převozu do vlasti, stojí pořadatelé. "Klidně napište, že krev na rukou mají oni," tvrdí muž, který se s nimi častokrát dostával do konfliktů kvůli svým názorům hlavně na zajištění bezpečnosti.

"Pohádal jsem se v Saúdské Arábii už před závodem se sportovním ředitelem, který je bývalým závodníkem, i šéfem doktorů, s nimiž jsme se štěkali hodinu kvůli nedostatkům v zabezpečení závodu. A když skončil Dakar, tak jsem je potkal u cíle, šli spolu a já jsem jim řekl, tak to vidíte - dva nepřežili. Protože jsem věděl, jaká zranění měl Holanďan a že jej domů dopravovali jen proto, že v Saúdské Arábii nemohou člověka odpojit od přístrojů. A neřekli ani slovo," vzpomínal.

Narodil se v poušti, ale říká: Tohle je moc

"Skyler Howes se narodil v Utahu v poušti. Ten písek zná a je na něj zvyklý od mala, ale k tomuhle mi řekl, že je to už moc, že je to strašně rychlý. Na motorku sedl po pádu v Řecku, kde si zlomil obratel, prvně tři týdny před Dakarem a nakonec dojel devátý, nejlepší z netovárních motorek," říká Klymčiw a hned dodal důvod. "Já jsem taky po zlomené pánvi na dalším Dakaru zajel nejlepší výsledek, byl jsem jedenáctý, protože jsem to měl pořád v hlavě, nejel jsem srdcem, ale hlavou. Jemu jsem to říkal taky a vyplatilo se to," dodal.

Kvůli lidem a všemu kolem by chtěl Klymčiw vrátit závod do Jižní Ameriky. Saúdská Arábie přesto podle něho není špatná volba, ale výběr tratí ho štve. "Ti lidi by zasloužili zavřít. Jim je úplně jedno, že je to až moc nebezpečné. Dva lidi nepřežili a vím o hodně dalších lidech, kteří se tam šeredně pomlátili – to jsou páteře, zlomené pánve a tak dále," tvrdí.

Na další Dakar nejspíš opět pojede, ale připouští, že už mu trochu docházejí baterky z toho marného boje proti větrným mlýnům. "Abych tam vzal lidi a pak každý den čekal, kdy mi zazvoní telefon, že se někdo z nich zabil... to už je moc. Asi brzy už nebudu chtít být součástí téhle hry," řekl.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy