Nevíme, kdy nás to klepne. Život musíme ždímat, říká Podmol po nehodě

Jak se po havárii cítíte?

"Vlastně docela dobře, už je to dvanáct dnů. Žebra už jsou trochu lepší a není to žádné velké zranění, že by ze mě stříkala krev. Ale vzhledem k tomu, jaká to byla rána, tak jsem rád, že jsem doma, chodím a koukám na sluníčko. Měl jsem štěstí, že mě tam třeba nepřejalo auto. Taky jsem se divil, že jsem přežil cestu s tím šíleným sanitkářem."

Vzpomínáte na ten pád?

"Moc si toho nepamatuji. Podle všeho jsem v devadesátikilometrové rychlosti letěl hlavu. Byl jsem pět minut v bezvědomí. Bohužel to tak v tomhle našem sportu je. Neuvědomuji si, že bych udělal nějakou zásadní chybu."

Prohlédli vás i lékaři v Česku?

"Včera jsem byl u profesora Koláře, tak mě s panem primářem prohlédli a divili se jen, že nemám korzet, který mi v Saúdské Arábii nedali, takže ten je na cestě. A v pondělí jdu ještě na magnetickou rezonanci, aby se podívali, jak jsou na tom měkké tkáně. Ale k operaci to není, musím být v klidu a čekat, až to sroste."

Vy jste hodně akční, nenudíte se teď?

"Ani nemám moc čas. V Saúdské Arábii jsem měl tři dny klidu v hotelu, pak jsem byl den v nemocnici a dva dny cestoval domů. Tady jsem hned jel do jedné televize, včera jsem byl v Praze u doktorů. A taky se snažím být aspoň mediálně aktivní. Dneska jsem si tedy dal den odpočinku."

Ve freestyle motokrosu jste si po zranění vždycky vybavil nějakou chybu, na kterou jste si příště dal pozor, ale tady si žádné vědom nejste...

"Na vteřinu jsem se mrknul na jezdce přede mnou, kterého jsem dojížděl, kudy jede, a to byl asi ten moment. Pak už šla motorka do kotrmelce. Asi je třeba si připustit, že to je součást toho, co dělám, a s větším počtem odjetých závodů a více zkušenostmi bych třeba tuhle chybu neudělal, ale jestli je to chyba...? Tyhle high speed pády se stávají všem, vždyť vítěz Dakaru skončil v první etapě jako já. Jedeme tak rychle po nezpevněném povrchu a po tak dlouhou dobu udržet pozornost zkrátka nejde. Jen si to začnete trochu užívat, hned vás to praští přes prsty."

Předloni jste přiznal, že jste si během Dakaru říkal, má to vůbec smysl, co tady dělám, a manželce jste slíbil, že už nikdy. Ale nedopadlo to, jak to vidíte teď?

"Čas hojí rány a ty špatné věci už jsem si nepamatoval. Kdyby se mi tam nechtělo, tak bych do toho nešel. Je to pro mě nová disciplína, takže jsem počítal, že mě to tam ještě víc utrápí a že si ještě víc sáhnu na dno a že se ještě víc naučím pracovat s hlavou v krizových situacích. To byl jeden z důvodů, proč jsem tam jel, ale akorát, že jsem to za těch pár dnů nestihnul všechno pochytat, takže to vypadá, že tam budu muset jet znovu."

Už jste rozhodnutý, že pojedete znovu?

"Už jsem to i párkrát řekl, a když jsem to řekl, tak to většinou platí. Před tím jsem si dal i závod Chorvatsko – Bosna a Hercegovina, což mě taky bavilo a byl jsem tam druhý. Na Dakaru jsem taky ten první den cítil jakýsi pocit štěstí a že mě to naplňuje. A vlastně jsem si tam neužil nic špatného. A i když jsem tam nebyl dlouho, tak jsem si do téhle kategorie zase přivezl dost zkušeností. Takže by to pro mě mělo být příště zase trošku jednodušší."

Co na to manželka a děti?

"Ti jsou rádi, že jsem celkem v pořádku. Do mých sportovních rozhodnutí se mi nikdy nemontovali a vědí, že mě to dělá šťastným a že se tím sportem snažím být dětem vzorem. Aby žily naplno, byliykreativní. A kdybych to po prvním velkém pádu vzdal, tak bych asi nebyl úplně dobrý vzor."

Mají děti motorky?

"Jezdí už několik let. Někdo chodí na procházky, my jezdíme na projížďky."

Je Dakar po ukončení freestylové kariéry vaše nová priorita, nebo jen jedna z mnoha?

"Ta závodní priorita nyní asi Dakar jo. Samozřejmě jsem tam jel s tím, že jsme měli roztočený takový trošku jinak pojatý dokument a myslel jsem si, že bude na Dakaru vrcholit a potom s ním objedeme zase nějakou tour po kinech v létě. Myslel jsem, že tam sesbírám podklady na novou knihu, jenže tím, že jsem to tam zapíchnul hned první den, tak se to změnilo a z jednoletého projektu je dvouletý. A ještě připravujeme freestyle motokrosové exhibice na léto. A v únoru mi mají vyndat všechny šrouby z nohou, což by taky mělo můj zdravotní stav zlepšit, a začnu konečně běhat."

Je Dakar důležitý i proto, abyste si udržel sponzory?

"Je to nejznámější a nejsledovanější motorsportová akce v Čechách. Součást všeho. Není to akce, na niž se připravíte za dva měsíce. Ti kluci, co to jezdí už dlouho, se začnou připravovat na další ročník prakticky hned po návratu."

Jak je složité udržet si vysoký životní standard, když jako slavný sportovec skončíte kariéru a hledáte, co dělat dál?

"Je to pořád jeden život, vyvíjíte se, posouváte a potřebujete tu energii do něčeho dát. Dřív šla většina mojí energie do tréninku a závodů ve freestyle motokrosu, teď je to příprava na Dakar, ale půlku energie věnuji tomu, abych psal knihy, točil filmy. Aby tu po mně něco zůstalo. Uvědomuji si, že na výsledky se brzy zapomene, a právě tohle je moje cesta, abych si udržel tu fanouškovskou základnu a pořád je motivoval k tomu, aby žili naplno. Ať už je to Dakar, freestyle motokros, nebo časem třeba nějaké podnikání. Snažím se lidem připomínat, že jsme tu jen jednou a nikdo nevíme, kdy nás to klepne, takže je třeba ten život ždímat."