Letošní Dakar je konečně takový, jaký by měl být, těší mechanika a navigátora Martince

Měl jet na Dakar s týmem Bonver Dakar Project a handicapovaným závodníkem Albertem Lloverou i letos, nakonec se ale dakarské rallye neúčastnil. Bývalý andorrský lyžař, který se stal v roce 1984 nejmladším účastníkem olympijských her v Sarajevu, ale o rok později ocrhnul, se totiž rehabilituje po operaci ruky.

"Sledovat to z domu je nepoměrně komfortnější, ale raději by člověk byl tam," směje se Martinec. "Za rok bychom se ale už na Dakaru mohli vidět, protože Albert se sice nyní zotavuje po operaci, ale příští ročník má v plánu," věří český mechanik a navigátor.

Martinec se přitom s Lloverou účastnil Dakaru loni i předloni a šlo pro něj o velkou životní zkušenost. "Je to ve všem jiné. Už od takových detailů, že musíte fixovat nohy, které Albert necítí, aby se mu nedostaly pod pedály. Vozíčkáři mají standardní život už tak daleko komplikovanější, ne ještě v kabině závodního kamionu," upozorňuje.

Při prvním startu šlo o jednu velkou improvizaci. "Nebylo vychytáno všechno," přiznává Martinec. "O Albertově účasti se rozhodlo asi 20 dní předtím, než auta odjíždí do přístavu v Le Havru. Kamion tedy putoval do Itálie ke společnosti, která přimontovala ruční řízení. A z Itálie jel rovnou do Francie. První Albertovy kilometry v závodní tatře tak byly na dálnici do Le Havru," pokračuje.

"Počítalo se, že se bude vychytávat vše až na závodu, že to bude takový průzkum bojem. Nakonec jsme to zvládli," usmívá se český mechanik a navigátor, který v roce 2003 na Rallye Dakar skončil s Tomášem Tomečkem na druhém místě.

Hodně lidí asi překvapilo, jak těžký byl začátek Dakaru, myslí si Martinec

Právě Tomeček zrovna v pondělí dosáhl na obrovský úspěch – v závodu Africa Eco Race, který jde po stopách původní Rallye Dakar, skončil druhý, přičemž jel sám bez pomoci navigátora a mechanika. "Výkon, který Tomáš podal, je obdivuhodný," chválí svého někdejšího parťáka Martinec. "Je pravda, že o tom mluvil jako o svém snu, že by chtěl jet Dakar, respektive tuto soutěž, sám."

Ten oficiální Dakar, jehož současná etapa právě překračuje hranice Bolívie a Argentiny, přitom pokračuje desátou etapou. A Martinec má už nyní jasno, že jde o jeden z nejlepších ročníků za poslední dobu.

"Je pravda, že asi hodně lidí překvapilo, jak extrémně těžká byla první polovina letošního Dakaru, zvláště kvůli dunám. V této chvíli si myslím, že závodníci už mají to nejtěžší za sebou," soudí Martinec. "Nicméně podle mě je to návrat k Dakaru, jaký by měl být. Toto se od Dakaru čeká a pořadatelé reagovali i na to, že si posádky stěžovaly na rušení spousty etap, nebo na to, že na Dakaru nebyly duny."

I když mají závodníci podle Martince to nejtěžší za sebou, mechanik a navigátor si myslí, že následující etapy ještě mohou výrazně zamíchat celkovým pořadím. "Závod už se posunul na pomezí Bolívie a Argentiny a dá se očekávat, že tam bude pršet a budou tam bahnité terény. Ještě větší peklo než dnešní desátá etapa bude ta jedenáctá - z Belénu do Chilecita, okolo Fiambaly jsou bílé duny," říká Martinec.

Výkon Macíka mě nepřekvapil, upozorňuje Martinec

Těší ho také výkony českých závodníků - hned osm českých posádek se pohybuje v prvních dvou desítkách. Nejlépe je na tom pět etap před koncem Martin Macík, který se se svým Liazem pohybuje na třetím místě.

"Pro mě to zase takové překvapení není," soudí Martinec. "Myslím, že Martin na to jde velmi dobře, krok za krokem, jak by se to asi mělo. Sbírají zkušenosti, pracují na sobě fyzicky i na autě, jezdecky i v průběhu roku, a myslím, že jde správným směrem," oceňuje mechanik a navigátor práci Macíkova týmu, který teď už podle Martince pojede na jistotu.

Naopak mimo hru o celkové pořadí už je Martin Kolomý, který na pódium mezi kamiony ztrácel z 13. místa více než pět hodin. "Je to velká škoda. Zkušenosti už má, ale stačí jedna etapa s technickým problémem a rázem je z toho boj o první desítku místo boje o pódium. Ale je úžasné, že to Martin nevzdává a rád by si to jistě zpestřil etapovým vítězstvím," doufá Martinec.

Někdejší Tomečkův mechanik má velká slova uznání i pro průběžný debutový výsledek Martina Šoltyse, který je mezi kamiony momentálně jedenáctý. "Na to, že je to nováček, to je neskutečný výsledek. Většinou se říká, že první Dakar si člověk zkusí, a on se přitom drží na hraně první desítky. Myslím, že je na tom vidět i působení Pepy Kaliny v kabině, protože mít vedle sebe takového člověka je skvělé. Výborně ho naviguje, a když člověk jako nováček přijede k obrovským dunám, tak mu takto zkušený člen týmu dodá velký klid," nabízí svůj pohled Martinec.

Podle něj je dobře, že mezi kamiony stále existuje rychlostní omezení na 140 km/h. "Nepřál bych si, aby byl limit omezen. Auto váží 8,5 nebo 9 tun a není problém ho rozjet, ale ubrzdit. A pamatujeme na tragickou nehodu DAF v 80. letech, kdy jezdili přes 200 km/h. Kromě brzdění to má návaznost i na pneumatiky, které nejsou stavěny na takto velké rychlosti. Myslím si tedy, že 140 km/h je rozumný limit na to, aby se dalo dobře závodit," je přesvědčen Martinec.

"Dakar se letos navíc hodně ztížil a v tomto terénu ani nepotřebujete rychlost, ale jezdit technicky v dunách. Tipoval bych, že okamžiků, kdy se jelo na hraně omezené maximální rychlosti, zase tolik nebylo," uzavírá Martinec.