Do kamionu bych na Dakaru nikdy nesedl, říká motocyklista Brabec
Rallye Dakar má za sebou nejtěžší ročník za poslední roky. A právě při něm si odbyl premiéru Jan Brabec. Mnohonásobný mistr republiky v motokrosu skončil mezi motocyklisty devětatřicátý, nejlepší z Čechů. V kategorii, kterou diváci na Dakaru berou jako něco mezi pokusem o sebevraždu a zkouškou přežití, si sem jel závod vyzkoušet a vrátil se spokojený.
"Jel jsem tam, abych napoprvé zjistil, jak to všechno na Dakaru funguje," vysvětloval po návratu z Jižní Ameriky, odkud si přivezl nějakou virózu a necítil se zrovna v nejlepší kondici, jinak byl ale v pohodě. "Až v závěru jsem zrychloval a držel se se špičkou," řekl čtyřiatřicetiletý závodník, který jezdí na motorce pětadvacet let a cítí se na ní jako doma.
Chtěl otestovat soutěž i vyzkoušet, jak na tom v porovnání se špičkou je. "V první desítce jsou samí mistři světa v motokrosu," prohlásil. "Když jsme jeli pětihodinovou erzetu, jel jsem na pětasedmdesát procent a ztratil hodinu, tak když pojedu příště tak jako v závěru – na devadesát procent – ztratím zhruba půl hodiny a to už by mělo stačit na místo mezi dvacítkou a třicítkou v pořadí," naznačil svůj cíl pro příští ročník.
Na Dakar netrénoval nijak speciálně. "Pětkrát v týdnu tři sta – čtyři sta kilometrů na motorce," popisoval přípravu. Z tvrdé soutěže nedělá nic démonického. "Beru Dakar jako každý jiný závod," vysvětloval. "Je to jako vždycky, od startu do cíle," dodal.
Proti tomu se nedá nic namítnout, ale přece jen ta spousta kilometrů mezi těmi dvěma body jsou dost dřina. "Žádné větší problémy jsem neměl. Pády byly, ale většinou v nulové rychlosti. Pak je horší zvedat motorku s plnými nádržemi, která váží přes dvě stě kilo," vzpomínal. Jeden tvrdý pád ale přiznal. "Ale stačil jsem z ní vyskočit. To je základ, aby na vás motorka nespadla, musíte letět do strany mimo ni," vysvětloval, jak pořešil pád zhruba ve stodvacetikilometrové rychlosti.
Nejhorší zážitek měl nakonec z přejezdů na start rychlostní zkoušky. "To je Dakar, musíte vyrazit v půl páté ráno, a jet přes hodinu na start erzety. Jedete stovkou, abyste nepřijel pozdě, to by stálo čas i pokutu. Je kosa a leje jako z konve. Sedal jsem si na ruce, abych si je aspoň trochu zahřál," popisoval, jak získal další zkušenost. "Příště si povezu s sebou návleky na ruce," dodal.
Jeho jezdecký styl mnozí bývalí účastníci chválili a asi měli proč. "Nejel jsem na plný plyn, a i když vám pod zadkem kolo pořád plave, měl jsem to pod kontrolou," tvrdí. A na zmínku o tom, že Jaroslav Valtr, který už byl s kamionem na Dakaru osmý, přiznal, že by tam na motorku nikdy nesedl, odvětil: "Já bych si zase v životě nesedl do kamionu. Na motorce se cítím bezpečně," dodal.
Je profesionál a ví, že všechno něco stojí. "Je to o penězích. Ale na Dakar se v Česku shánějí peníze dobře. Mám okruh lidí a firem, s nimiž spolupracuji. Je formule jedna a pak hned Rallye Dakar, to je nejvíc," popsal situaci a těší se na příští ročník.
