Bude to záhul, ale těším se, říká Macík a chystá se s Karlem na Rallye Dakar
V posledním ročníku skončil pátý, už podruhé v Rallye Dakar. Teď se Martin Macík s kamionem Karel připravuje už na devátý start ve slavném závodě, který se podruhé pojede v lednu v Saúdské Arábii. A s čím půjde na start? "Očekávání jsou větší, ale realita přijde až v lednu a je to taky hodně o štěstí. O tom, jak bude fungovat technika, chtěl bych se držet v desítce. Mám zatím dvě pátá místa a chtěl bych samozřejmě, aby to bylo lepší," říká závodník v pořadu České televize Svět motorů Speciál.
Pomáhají mu také zkušenosti a spolupráce s otcem, který dakarskou tradici v rodině Macíků založil a dojel si až pro čtvrté místo. "Přešlo to do vztahu syn – otec. Nejenže spolu fungujeme na denní bázi našich firem, ale jsme spíš kamarádi a poradí mi při závodech," tvrdí Macík mladší s tím, že otcova hlavní role je nyní ve vývoji techniky. "Náš kamion Karel je vyvinutý u nás v dílnách v Sedlčanech a táta je posledních osmnáct let strůjcem toho auta i některých dalších, která jsou ve startovním poli. S jedním pojede Jaroslav Valtr, ten ale má manuální převodovku, a s dalším Holanďan, jenž má náš podvozek a postavil na to nějakou Scanii."
Macíkovu posádku tradičně tvoří František Tomášek a David Švanda. "Občas se měnil mechanik, ale třeba co se týče Feryho, nedokážu si představit, že bych ho vyměnil, protože patří mezi nejlepší navigátory. Jsme na sebe zvyklí. Dokážeme se pohádat, ale hned udobřit a umíme si poradit během závodu," vysvětluje letité vazby v týmu.
Macík pojede Dakar poprvé s automatickou převodovkou a věří, že je to posun dopředu. "Určitě zrychlení a pohodlí pro mě i pro kluky. Máte čas se věnovat řízení i sledovat krajinu. Je to sice strašně bodů, které jsou pro mě zatím neznámé, ale ve většině případů nás to zrychlí – s manuálem když vyjíždíte dunu, nedokážete zařadit, abyste se nezahrabal. Automat umí řadit tak rychle a plynule, že to s manuálem nikdy nestihnete," vysvětluje, ale uvědomuje si, že to s sebou nese i některá negativa, která ale pozná až na místě.
Covid hodně poznamenal přípravu i poslední dny před odletem speciálem do Saúdské Arábie, který je plánovaný na 27. prosince a před ním musejí všichni podstoupit testy – kdo bude pozitivní, neletí. Proto budou už nyní víceméně v karanténě. "Komplikace s covidem tu jsou, soutěže byly rušeny nebo přesouvány jinam. Místo 25 tisíc kilometrů jsem najel deset. Nemohli jsme jet do Afriky ani do Španělska a finální test Rallye de Maroc, která byla přesunuta do Španělska, kde nestartovaly kamiony. Ale auto jsme v rámci možností otestovali," vysvětluje Macík, jak pandemie komplikovala přípravu.
Tento ročník závodu se pojede v opačném směru než minulý. Takže začnou duny, pak přijdou hory a kameny.
"Jedna z nejdůležitějších etap je předposlední den. Každý kilometr bude jinak, říká organizátor, a ten když to řekne, tak tomu věřím," vysvětluje tradiční účastník Dakaru. A hned dodává: "Čím těžší, tím lepší. Nejtěžší závod na světě. Ve druhé půlce to začne nabírat grády, skály, šutry, písek. Pak maratonská etapa, kdy nás čeká během dvou dnů 1500 km. To bude záhul, i když měřených kilometrů je asi osm set. Pak předposlední etapa, kdy už si chcete oddechnout, ale nemůžete – tam je to opravdu rozbité, technické, ale nádherný terén a krajina, na to se těším," dodává.
Macík jede závod bez dalšího pomocného kamionu, takže bude muset být opatrnější a většinou spolehnout na vlastní síly.
"Nad tím, že jedeme sami, nesmím moc přemýšlet, protože to vás brzdí," vysvětluje. "Ale na druhou stranu je třeba jet s rozumem, nepřehánět to v pasážích, kde si nejsem třeba úplně jistý, abych neublížil autu nebo třeba neudělal druhou třetí pneumatiku," dodává.
Ale potvrzuje, že bez asistence se jede samozřejmě hůř. "Minulý Dakar o tom hodně byl, hlavně první polovina. Takže teď to bude druhá. Ale i když nemám asistenci, na trati nejsem sám a nejen se závodníky z Česka si pomůžeme," tvrdí.
Ovšem nějaké dohody odpředu příliš nefungují a ani se nekonají. "Že bych za někým šel a dali jsme si ruce: jé, já tě vždycky vytáhnu, když budu za tebou, tak to nejde. Je to přece jen závod, tak se závodí. Pokud se v posledních třech etapách někde zahrabeme, tak je to moje chyba a můžu si tím prohrát závod a je to na rozhodnutí toho druhého, jestli mi pomůže. Ale doufám, že až na výjimky si pomůžeme," končí debatu.
