Podmol opět útočí na stupně vítězů a končit nechce: Pořád mě to baví

Šampionát měl nyní delší pauzu, ale teď měl během týdne na programu hned dva díly v Číně a v Německu. "Jedu kromě toho taky X-Games a exhibice," popisuje, že se během sezony rozhodně nenudí. "Mistrovství světa se jede většinou únor až květen, potom je dva tři měsíce letní pauza a to vyplní závody v Americe, jako jsou X-Games, a příprava na ně," vysvětluje Podmol, jak vypadá jeho program.

V Německu nyní skončil třetí a před tím v Číně čtvrtý, když místo na Husqvarně, jejímž je továrním jezdcem, startoval na Yamaze, protože ve velké zemi na Východě žádný oficiální nebo neoficiální motocykl značky, na níž od letošní sezony jezdí, neměli a on už zase neměl šanci ji tam včas dopravit. "Dřív jsem jezdil pět let na hondě a organizátoři MS mi nabídli, že můžu závodit na motorce, na které jsem tam startoval loni. Tak jsem volal na vedení Husqvarny a dohodli jsme se, že pojedu na hondě, abych třeba nepřišel o šanci na stupně vítězů v MS," popsal vývoj situace. "Brali to i trochu jako svůj nedostatek, že tam nemůžu sehnat jejich motorku," dodal.

"Když jsem na tu motorku sedl, tak jsem si říkal, že to ani nepůjde, protože jsou úplně jinačí, ale měli jsme dva a půl dne tréninku, a tak jsem si na ni stačil zvyknout. Ve finále už jsem se na ni cítil, jako by to byla moje motorka," vysvětloval.

Jenže stejný problém nastal hned poté, když rovnou z Číny přeletěl do Německa, kde už měl svůj současný stroj. "Tak jsem si říkal, to snad není pravda. Nastavení tlumičů i výkon úplně jiný… V tréninku jsem málem nedotočil back flip, dvakrát jsem spadl, narazil jsem se," vzpomínal na poslední závod, před nímž měl každý jezdec jen třikrát po sedmi minutách tréninku. "Když s sebou praštíte, něco se nepovede nebo je třeba poštelovat, tak nastartujete a už je konec," popsal situaci. Ale nakonec byl spokojený. "Přece jen už nejsem žádné trdlo, tak jsem si po tréninku trochu odpočinul, kvalifikaci pak odjel dobře a finále už jsem ani líp zajet nemohl. Ti dva, co skočili přede mnou, měli lepší triky."

Za týden už odlétá do Austrálie, kde ho čeká hodně nabitý program. Vedle skoku do výšky, v němž na hlavních X-Games, které se každý rok konají v Americe, skončil letos druhý, se zúčastní i všech ostatních disciplin. "Měl jsem startovat už jen ve freestylu. Ale v našem sportu je pořád někdo zraněný, tak mi vždycky když někdo vypadl, zavolali, jestli bych nechtěl startovat i v tomhle a tamtom. A já jsem si řekl, že když už tam jsem, tak ať si zazávodím, a pojedu ještě doubles s kamarádem z Austrálie (novinka – synchronizované skoky dvojic) i best trick. Nakonec jsem si říkal, že bych mohl ještě začít jezdit na skejtu," dodal se smíchem.

Už závodí dlouho, ale na to, že by skončil, nemyslí. I když… "Chvilkama mívám nápady, že už toho bylo dost," přiznává nejstarší jezdec freestylové špičky. Ale hned dodává, že si to nakonec vždycky rozmyslel a bude pokračovat dál, protože… "ten pocit, když před plnou arénou zvládnete jízdu, se jen tak ničím nahradit nedá. A baví mě to – jsem fyzicky fit a díky meditaci i psychickým cvičením se cítím i v hlavě silný, takže nevidím důvod proč přestat," zakončil rozhovor čtyřiatřicetiletý chlapík, který píše knížky, vymýšlí atraktivní akce, jako byla ta, při níž nedávno na motorce přeskočil rodinný dům. A rozhodně se nenudí.