Podmol létá na motorce, píše knihy, medituje a stále chce jet Dakar

Jak se vám závodí v Číně?

Já tam závodím docela rád, vždycky se mi tam dařilo, mám rád čínské jídlo a na rozdíl od počasí u nás tam bylo teplo. Ale má to svoje specifika. Závodilo se na fotbalovém stadionu, přišlo hodně lidí, jenže před finále začalo trochu pršet a foukat. Hlavně se snažím se nedostat do nemocnice, a to se mi zase povedlo.

Jak se vlastně žije s tím, že jste pořád blízko vážnému zranění?

Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom měli na sobě nějaký airbag, bylo by to bezpečnější. Ale to by ztratilo adrenalin pro diváky a nešly by v tom dělat triky. Takže si musíme dávat pozor, je to výzva. Musíte se hodně soustředit. Medituju, to mi pomáhá.

Závodí i váš bratr, ten si teď nedávno při závodech v Praze zlomil nohu. Jak to bere vaše matka?

Má o nás strach, ale fandí nám, na závody se ale dívá až ze záznamu. Ono je to těžké, táta závodil celý život, jel i Dakar, a když mi bylo čtrnáct, tak měl tragickou nehodu kilometr od baráku. S tím nic nenaděláte. Mám dvě děti a kdyby chtěly dělat freestyle motokros, asi bych moc rád nebyl. Ale když by to byla jejich volba, co bych s tím mohl dělat?

Máte za sebou úspěšnou sezonu, už vás čeká jen odpočinek a příprava na tu další?

Od roku 2014 jsem neměl medaili na mistrovství světa a teď jsem byl druhý. Mám titul mistra Evropy, takže spokojenost. Ještě mě v prosinci čeká soutěž družstev a pak už nic. V tomhle počasí se už u nás ani moc nedá trénovat.

Před rokem jste toho měl najednou po těch letech závodění dost, hledal jste motivaci, jestli má ještě smysl pokračovat. Už je to definitivně za vámi?

Jo, teď jsem spokojený, začalo se dařit, sezona se povedla, napsal jsem knihu, na kterou jsou dobré ohlasy, po pěti letech budu měnit motorku. Takže se pořád něco děje.

Je vám třiatřicet, jak dlouho se dá ještě tahle akrobacie na motorce dělat? Přece jen tělo musí být pořád hodně pružné.

Je fakt, že jsem asi teď nejstarší, aspoň v té špičce určitě. Říkal jsem původně, že budu závodit do šestadvaceti, ale nějak se to posunulo. Dělám jógu, pomáhá mi víra. Cítím se dobře a na příští sezonu se těším. Chci dát celý seriál mistrovstvín světa a pak uvidíme, co bude dál. Chci na Dakar. Už jsem myslel, že bych ho jel teď, měl jsem i nějaké nabídky, ale loni jsem se byl na Dakaru podívat a řekl jsem si, že se to nedá skloubit s freestylem. Musím se na to připravit. Teď by to pro tým, v němž bych jel, nebylo ideální.

Vyšla Vám kniha – Deník Libora Podmola. Psal jste ho sám?

Já si dělám nejradši všechno sám. Jsou to příběhy z freestylu. Baví mě to, teď píšu druhou knihu, už jí mám ze šedesáti procent napsanou, a myslím, že nebude poslední. Jsem zvyklý starat se o sebe sám, i ve freestylu. Za mořem mám manažera, ale v Evropě si zařizuju všechno já.