Salač se těší na motorku a říká: Modlím se, aby se už svět dal do pořádku

"Už jsem ve Valencii, máme tu privátní testy," vysvětluje talentovaný mladík, že se program kvůli pandemii opět změnil a zrušeny byly i testy, které měli účastníci šampionátu naplánované na začátek března do španělského Jerezu. "Ty se kvůli covidu a času přesunuly nakonec do Kataru," dodává s tím, že právě v Kataru 28. března seriál MotoGP odstartuje.

Přes zimu se jeho motorka moc nezměnila. "Je stejná. Kvůli covidu byl zastavený jakýkoliv vývoj, jen se změnil brzdový systém," popisuje, že jeho honda bude totožná s motorkou, na níž jezdil minulou sezonu. "Zítra si na ni poprvé sednu, budu se snažit ji dostat do ruky, rozkoukat se," říká do telefonu a z hlasu je zřejmé, jak moc se těší.

Náladu mu může trochu zkazit jen počasí. "Teď je hezky, sluníčko, patnáct dvacet stupňů," říká v úterý dopoledne. "Ale zítra má pršet, což bych na první den moc nechtěl, ale pojedeme i na vodě," dodává s tím, že ve čtvrtek, kdy se bude testovat naostro, už má být zase hezky.

Jak pandemie komplikuje život i profesionálním sportovcům, se Salač opět přesvědčil i cestou do Valencie, kde se musí nosit roušky úplně všude.

"Dorazil jsem včera odpoledne. Musím mít PCR test, a když letíte přes Amsterdam, tak taky antigenní test, který nemůže být starší než čtyři hodiny. Takže vzhledem k tomu, že jsem letěl v šest ráno, tak jsem musel vstávat ve dvě a ve tři jsem šel na test. V Amsterdamu jsem čekal sedm hodin na přestup na letišti. To cestování je teď vážně hrůza," dodal.

Zimní přípravu nezačal zrovna šťastně. "V prosinci, kdy jsem poprvé seděl na motorce od říjnového pádu, jsem se opět zranil. Spadnul jsem na malé motorce, vyhodil si klíční kost a natrhl svaly v rameni, které už jsem měl dřív zraněné. Dost to bolelo, nemohl jsem s ramenem hýbat skoro měsíc, ale už je to skoro O. K.," vzpomíná v boxu na okruhu ve Valencii na poslední zranění.

To změnilo plán zimní přípravy. "Nemohl jsem nic dělat, jen jsem šlapal na kole, které mám doma na válcích," popisuje.

Ovšem začátkem ledna už začal přípravu. "Odjel jsem trénovat do Španělska, kde jsem byl do půlky února a trénoval jsem tady na silničních motorkách na okruzích," popisuje přípravu v teplých krajích.

To ho naladilo a věří, že bude jezdit hodně vpředu, i když za dvě sezony už zjistil, že mezi světovou elitou to rozhodně není nic snadného. Místo snů o stupních vítězů loni nasbíral jen 30 bodů (rok před tím 32) a skončil jednadvacátý.

"Ambice mám pořád stejné, i když už vím, že to nebude snadné. Loňská sezona byla celá bláznivá. Teď věřím, že zase budu jezdit vpředu, že mě to bude bavit a budu si to užívat jako dřív," věří Salač.

Dobrou náladu mu ale kazí všechna ta omezení proti šíření koronaviru. "Přijedete a všechno je zavřené. Jdeme rovnou do bubliny, nemůžeme nic. Nikde žádní diváci. Motivace pak není taková. Už se modlím, aby se svět dal co nejdřív do pořádku, ale vím, že to tak rychle nebude."