Pády musí být, aby člověk zjistil, kde je hrana, a nastavil motorku o level výš, říká Salač

Hodně jste se těšil. Máte za sebou první dva závody ve vyšší kubatuře Moto2, splnily to, co jste od toho čekal, a napovědělo vám to víc, co vás v sezoně čeká?
Hrozně moc mě to baví a užívám si to v moto trojce daleko víc. To je pro mě ta hlavní změna. Popravdě jsem nečekal, že budu schopný jet takhle rychle, i když tam byly nějaké pády.

Proč vás to baví víc než Moto3?
Protože se na tu větší a silnější motorku líp vejdu a protože se s ní dá víc hrát. Má širokou gumu, větší výkon, takže si s ní můžu víc dovolit. Je to zkrátka víc o jezdci než o hledání slipstreamů a o tom, komu pojede víc motorka.

Kdo nepadá, ten nezrychluje. Ale přece jen, vy jste nikdy moc nepadal a teď mi přijde, že je na vaše poměry těch pádů přece jen moc. A asi jsou tvrdší než v Moto2...
No, pád v Kataru docela bolel, to je fakt. Ale jinak je to stejné, jen ve větší rychlosti a bohužel to k tomu patří. Jsem zastánce toho, že je lepší padat než jezdit někde vzadu. Sice padám, ale hledám limit té motorky. A tím, že padám, tak bych ho měl najít rychleji než ostatní. Některé pády jsou horší, padám teď docela hodně a někdy přijdu i o čas, jako se mi to stalo teď v Indonésii. Pády ale musí být, aby člověk zjistil, kde je ta hrana, a mohl nastavit motorku ještě o level výš.

Tahle motorka se hodně liší od té v Moto3, už ji máte pořádně osahanou?
Nemám s ní ještě takové zkušenosti jako na moto trojce, ale každopádně si na ni postupně zvykám a baví mě to víc.

Při GP Indonésie jsem měl pocit, že jste se přece jen soustředil víc na to zvyknout si na závody v nové kubatuře a osahat si motorku v každé situaci než se hnát okamžitě za výsledkem – je to tak?
Je. Dostal jsem od týmu jasný příkaz, že je jedno, jak dojedu, ale hlavně abych dojel. Potřebovali jsme nasbírat data, jak se motorka chová, když jsou gumy nahřáté jen jednou. Rozjedeme se na nových gumách v závodě a nic se nemění, nezastavujeme. Takže cíl byl hlavně dojet. I když s výsledkem nejsem spokojený, tým spokojený byl.

Jaké máte pocity po prvních závodech z týmu – dají vám čas, nebo tlačí aby byly výsledky teď hned?
Netlačí. Tým mi naopak říká, ať jsem v klidu, že máme čas. Ale já vím, že zase tolik času nemám, protože sezona uteče strašně rychle, tak se snažím do každého tréninku dávat všechno a jezdit pořád na hraně.

Tušíte, jak dlouho bude ještě trvat, než si na motorku zvyknete úplně a budete vědět, kdy vám co udělá? V kolika ze sta procent tak nyní jste?
To nedokážu říct. Jelikož je tam hodně pádů, tak je to pořád half–half, buď to dá, nebo to nedá...

Jaké je to, když po tvrdém pádu sednete znovu na motorku – jste pak opatrnější, nebo za to musíte hned vzít a jet znovu naplno?
Ze začátku jsem opatrnější, nechci udělat další chybu, abych nespadl znovu. Ale patří to k tomu a ten limit se jinak osahat nedá.

Liší se nějak závody Moto3 a Moto2?
Je to úplně jiné. I tréninky jsou jiné. Není to úplně o tom zajet co nejrychlejší kolo, ale hlavně dobře nastavit motorku a soustředit se hlavně na závod. V Moto3 se spíš soustředíte, abyste se vešel do druhé kvalifikace a pak už byl jen warm-up, aby se nastavila motorka na závod. V Moto2 je to jinak. A samotný závod se taky liší. V moto trojkách byl začátek nejdůležitější, aby člověk chytil co nejlíp rytmus a byl co nejrychlejší. V Moto2 prvních pět kol nemůžete jet na maximum, aby se nepřehřály gumy, které by potom už celý závod zachovaly tu teplotu a nefungovaly by.

Jaká je atmosféra mezi jezdci?
Možná si troufnu říct, že tady je větší rivalita. Každý si myslí, že je ten nejlepší.

Začátkem dubna se jede dvakrát v Americe, jsou tam závody něčím specifické?
Teď nás čeká Argentina a Amerika. Hlavně Argentinu mám hodně rád. Je tam skvělá atmosféra, hodně fanoušků. Závod se jede ve městě, v němž je hodně velká chudoba a je to taková stará Argentina. A i v Americe je trať hodně těžká, spousta šikan, technické pasáže, tvrdé brzdy. Austin je po Portimau nejtěžší trať pro všechny.

Kdy byste chtěl mít první body, nebo ještě pojedete spíš na dojetí?
Podle mě: čím dřív, tím líp. Doufám, že teď už bych to mohl utrhnout. Když podmínky budou příznivé a bude to bez pádů, tak věřím, že se to podaří.