Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
LDLC ASVEL Féminin - ZVVZ USK Praha

Fair play k Dakaru patří. Prokopovi bych býval rád pomohl, mrzí Vaculíka

Problémy Martina Prokopa zkazily radost českým fanouškům Dakarské rallye. Mezi ně patří i dvojnásobný účastník závodu Boris Vaculík. V Dakarských ozvěnách připomněl, že idea fair play k Dakaru patří, a zalitoval, že svému kamarádovi Prokopovi nemohl se zničenými poloosami pomoci.

Dakarská rallye 2021
zdroj: ČTK/Panoramic

Boris Vaculík chtěl na startu být a připsat si svou třetí účast, druhou v Saúdské Arábie. Ale z plánů sešlo. "Dostihly mě zdravotní trable. Doufám, že příští rok na startu stát budeme. Napjatě sleduju, co se tam děje a jak to našim klukům jde. Držím jim palce. Baví mě to i na dálku, ale když je člověk u toho, tak je to výrazně lepší," vysvětlil v Dakarských ozvěnách.

Z pozice pilota poznal obě varianty Dakaru. "Líbily se mi obě destinace, co se jízdy týče. Obě místa jsou dost specifická. V Peru se mi líbily ohromné duny, které byly úžasné. Saúdská Arábie mi připomíná Maroko spojené s Tunisem, je to kamenitější. Nejzásadnější rozdíl je v zájmu fanoušků, který byl v Jižní Americe výrazně vyšší," míní Vaculík. 

Ocenil také, že organizátoři vyslyšeli přání závodníků a ztížili trať oproti loňskému premiérovému ročníku. "Minimálně po navigační stránce to je těžší. A čím těžší to bude, tím lepší pro všechny," myslí si Vaculík.

Je nám líto, video expirovalo.
Dakarské ozvěny - den 6.

Prokopovy problémy mrzí dvakrát tolik

Z dálky může sledovat průběh závodu. Zaznamenal tak mimo jiné pomoc, kterou v úvodu obdržel Martin Prokop. Když se jeho speciálu začal vařit benzín, odtáhl jej na laně legendární Stéphane Peterhansel. Vaculík gesto dakarského matadora ocenil. "Fair play se mi hrozně líbí. Vzhledem k náročnosti a délce závodu to k tomu patří, a já jsem za to rád," říká. 

Prokopovi se ale potíže nevyhnuli ani v dalších etapách. V šestém dni závodu přišel o tři poloosy a do cíle se dostal díky pomoci jiného závodníka, který jej dotáhl na laně. "Mrzí mě to dvakrát tolik, protože mu hrozně držím palce. Kdybychom tam byli, tak bychom mu poloosu půjčili a dovezli ho do cíle. Úspěch mu hrozně přeju a Dakar je pořád v polovině," mrzí jej.

Mimo hlavní zájem veřejnosti pokračuje také kategorie Classic, v níž jede Ondřej Klymčiw spolu s Petrem Vlčkem s historickým speciálem Škoda 130 LR. "Připadá mi to jako geniální nápad jet Dakar se škodovkou. Hrozně jim fandím a je to super. Oba jsou protřelí a zkušení, mě by třeba nenapadlo jet s tak nízkým autem. Kluci si to užívají a jedou dobře," hodnotí.

Bez dne volna bych se obešel

Na Dakarské rallye se někteří jezdci podivovali dlouhému přejezdu do bivaku po ukončení ostré etapy. Vaculík ale přístup pořadatelů chápe. "Třeba u Africa Eco Race deklarují, že přejezdy jsou nula. Když nejsou žádné přejezdy, tak to všem vyhovuje. Na druhou stranu dvanáctidenní závod s osmi tisíci kilometry se jen ostrými kilometry objet nedá," vysvětluje.

Zastavil se také nad dnem volna, který startovní pole čeká. I když "den volna" je pro některé členy týmu spíše ironickým pojmenováním. "Pro mechaniky to den volna není, i když jezdci si odpočinou. Mně osobně ale vyhovuje jet pořád dál a nevypadnout z rytmu," říká Vaculík. "Také nejsem zastáncem odpočinku," přizvukuje také Martin Macík.

"Rotopedy ani žádné vymoženosti nevozíme. Vloni byl den volna v Rijádu, tak jsme se trochu podívali po městě a vyspali se normálně v posteli. Ve vypjatých chvílích mám ale rád, když stres trvá stále a je konstantní. Mně to nepatrně vyvede z rytmu - kdyby se to jelo dvanáct dní v kuse, byl bych nejradši," uzavírá Vaculík.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy