Doyle nezklamal, 72. ročník Zlaté přilby patří jemu. Kvěch byl druhý

Kvěchovi se podařilo v semifinále vyřadit účastníka Grand Prix Slovince Mateje Žagara, který si pak spravil chuť alespoň v malém finále. Svou roli zvládl ve druhé semifinálové skupině také Milík.

Na exmistra světa Doylea, jemuž se dnes podařilo vyhrát všechny jízdy, do nichž nastoupil, ale nikdo nestačil, přestože Kvěch na něho až do posledního šestého kola finále dotíral.

"Povedl se mi start. Škoda, že to jedno místo ještě uteklo, ale bylo to moje první finále tady, jsme s týmem spokojení. Chtěl jsem samozřejmě porazit i Jasona, ale on jel ideální stopu a byl prostě rychlejší. Tak snad příště," uvedl Kvěch.

Kvěch, jemuž bude za dva týdny teprve devatenáct, paradoxně ještě vylepšil své umístění ze sobotního závodu juniorů na stejném místě. Ve Zlaté stuze dojel třetí.

"Moc jsem se chtěl dostat do finále, je to naprostá pecka. Krásně jsme trefili nastavení motocyklu, dařily se mi starty, povedl se mi i ve finále. Škoda, že to o jedno místo ještě uteklo. Jsem maximalista, mohlo to být ještě lepší, ale bylo to moje první finále tady, takže jsme s týmem spokojení," uvedl Kvěch.

Divákům, jichž mohly být vpuštěny kvůli omezením při boji s koronavirem do jindy zaplněného hlediště jen dva tisíce, nabídl skvělou podívanou. Šestého muže letošního celkového pořadí Grand Prix naháněl, jak se jen dalo, jenže mnohem zkušenější Australan nechyboval.

"Chtěl jsem samozřejmě porazit i Jasona, ale musím respektovat, že byl ve finále prostě rychlejší. Jel celou dobu ideální stopu a nedal mi možnost, abych se před něj dostal. Tak snad příště," doplnil Kvěch.

V Milíkovi, jenž před třemi lety ukončil jednadvacetileté čekání Čechů na Zlatou přilbu a rok nato skončil třetí, se to pocitově trochu pralo. "Celý závod jsme měnili převod, trysku i předstih, až v semifinále se zdálo, že konečně trefuju i start. Na vnitřku bylo dost mokrého materiálu, proto jsem bral postavení pro finále u hrazení, ale zavřelo se mi to a nebylo moc kudy se procpat dopředu," konstatoval Milík.

Čtyřiatřicetiletý Doyle naproti tomu zářil na všechny strany. Vedle unikátní trofeje v podobě zlaté přilby obdržel coby vítěz také nový motocykl. A už se těšil, až se na východ Čech zase vrátí.

"Je to něco neuvěřitelného, že jsem dokázal ten hattrick zkompletovat. Skvělé starty mi umožnily vždycky se v první zatáčce zařadit tam, kam jsem chtěl. Jsem vážně strašně šťastný, snil jsem o tom už někdy od května. Člověk netušil, co při té situaci ohledně koronaviru bude. A já celé léto doufal, že se Zlatá přilba i v téhle složité době pojede. Miluju to tady, už teď mi prosím rezervujte místo," hlásil Doyle.

Další hvězdný plochodrážník ve startovní listině Žagar byl naopak smutný. "Přijel jsem si pro trofej, ale v semifinále mi nevycházely starty, takže musím svoje čekání na přilbu protáhnout o další rok," řekl sedmatřicetiletý Žagar, letos v Grand Prix jedenáctý.

Celkově desátý skončil další domácí jezdec Hynek Štichauer, který byl ze šestice jezdců na startu posledním, čtvrtým, kteří malé finále dokončili. "Pro mě se jedná o historicky nejlepší výsledek ze Zlaté přilby, takže nemusím nijak extra smutnit," řekl Štichauer.

Veterán Josef Franc a Zdeněk Holub, jenž na poslední chvíli nahradil ve startovním poli, které tentokrát čítalo místo obvyklých 36 závodníků jen 24, Brita Bena Barkera, neprošli ze základních skupin. "Snažil jsem se v každé jízdě, ale nebyl to žádný šlágr," mrzelo France.