100 kol v bleskurychlém čase, ale hlava se netočí. Doubek jako první Čech ví, jak chutná NASCAR
Velká šance, o které sní celá řada závodníků. Martin Doubek si jako první Čech mohl zkusit, jak chutná legendární americký Nascar. V zámoří jel hned tři závody, a jak sám říká, zkušenost to byla přímo obrovská.
Na začátku února si americký ovál otestoval, aby se na něj o pár dní později vrátil do ostrého závodu. Na Floridě ho čekaly rovnou tři.
"Byla to pro mě ohromná zkušenost a zážitek. Dostali jsme v lednu nabídku vyzkoušet si opravdové závody v kolébce Nascaru. Skočili jsme do toho, bral jsem to jako možnost vyzkoušet si závody na oválu s americkými profíky i jako trénink na celou sezonu," přiznává první český jezdec v sérii.
V prvním závodu, pro který musel nejprve získat potřebnou licenci, skončil na 13. místě. "Závod byl na pětatřicet kol, bylo to strašně krátký, rychle to uteklo. V Evropě jezdíme klidně i sedmdesát nebo sto kol," říká Doubek v rozhovoru pro ČT sport.
V druhém závodu byl o jednu příčku výš. "Po prvním startu jsem byl trochu rozklepaný. Když jsem nastoupil do druhého závodu, byl pocit volnější. Už jsem nebyl tak vystresovaný, to tomu taky asi pomohlo."
Třetí závod pro něj dopadl nejlépe – byl desátý. "Bohužel při kvalifikaci se mi zasekl plynový pedál. To už byl závod delší, jelo se na sto kol. Prodíral jsem se pomalu dopředu a dopředu," vzpomíná Doubek na start z poslední pozice.
Ovál byl klopený úhlem 23 stupňů. "Je to něco jiného, než na co jsem zvyklý z Holandska," tvrdí Doubek, který jezdívá sérii EuroNascar. "Na okruhu v USA má každá zatáčka jiný úhel. Nejsou to dvě stejné zatáčky, bylo to pro mě něco úplně nového."
Jezdci navíc při klopení na 23 stupňů, které se dá přirovnat k modré sjezdovce v lyžování, mohou použít větší nájezdovou rychlost. "A můžeme využít celou šířku té zatáčky. V Evropě se musíme držet jen v jedné lajně a nesmíme vybočit," vysvětluje pětadvacetiletý pilot Orion Racing Teamu.
Časy na okruhu se v jednom kole počítají na sekundy. "Strašně to uteče, časy se tam jezdí na kolo 18 sekund. Při předjíždění a hlídání si, jestli mám auto na vnitřku nebo na venku, furt poslouchám spottera, který mě naviguje. Uteče to, hlava se netočí."
Se spotterem, který během závodu stojí na věži, má Doubek jednostrannou komunikaci. "Není tam tolik času, abych ještě mohl dávat zpětné reakce. Měli jsme menší problém domluvit se na instrukcích. V prvním tréninku jsme to vychytali a pak už to šlo."
I tak ale Doubek přiznává, že v komunikaci občas tápal. "Měl jsem spottera Američana. Přízvuk je něco jiného, než když mě naviguje můj spotter v Evropě. Měli jsme ale jasně dané instrukce, jaké má používat, takže jsme si rozuměli."
V zámoří mu hodně pomohly i zkušenosti z Evropy. "Odjezdil jsem v EuroNascaru pět sezon. Nejsem moc velký nadšenec oválů a nikdy jsem nebyl, ale po loňské sezoně jsem tomu přišel na chuť a do USA jsem se těšil," tvrdí Doubek, který dříve jezdíval i na motokárách.
