Havlíčková o velkém boji: Nejhorší bylo, když přestal být prioritou výkon, ale být nejhubenější
Tvrdý boj, a nejen ten sportovní, musela absolvovat Barbora Havlíčková v této sezoně. Sport nebyl vždy úplně na první koleji. Po vleklých zdravotních komplikacích vyhrává hlavně sama nad sebou. Skleněná medaile za celkový triumf v juniorském Evropském poháru jí v budoucnu připomene ještě důležitější vítězství.
"Uvědomila jsem si, že závody jsou pěkné, ale zdraví je jen jedno. A to by měla být priorita. Tak to je," řekla osmnáctiletá Havlíčková.
Loni startovala v 17 letech na olympiádě v Pchjongčchangu, pak ale začaly její zdravotní potíže. Z mnoha důvodů příliš zhubla. "Zvrtlo se to. Upadla jsem do přesvědčení, že čím budu hubenější, tím líp budu sportovat. A nejhorší bylo, když pro mě přestal být prioritou výkon, ale být nejhubenější," uvedla Havlíčková.
Dostala se až tak daleko, že v listopadu nemohla plnit tréninkové dávky. Měla i týdny, kdy se nepřipravovala vůbec. "Upřímně, byly fakt momenty, že jsem nevěřila, že budu schopná závodit, natož že bych mohla vyhrávat."
Za pomoci rodiny se dokázala se svými problémy vypořádat. "Doma jsou úžasní a ještě víc nás to spojilo," řekla Havlíčková. Svěřenkyně mistra světa Martina Koukala nakonec v zimě závodila a ve své kategorii výtečně. V juniorském OPA Cupu - Evropském poháru nastoupila do dvanácti závodů, z nichž osm vyhrála a desetkrát vystoupala na stupně vítězů. "Už jen to, že jsem stála na startu a dokončila sezonu s takovým výsledkem, je pro mě úplně to nejcennější," vyzdvihla.
Zklamání v Lahti a velká motivace
Nevyšly jí pouze závody na juniorském mistrovství světa v Lahti, kde se v mrazu s hubenějším tělem nedokázala s náročnými podmínkami vypořádat. A právě juniorský šampionát byl určitým zlomem. "Byla to tvrdá rána a zároveň takové odražení," konstatovala.
Momentálně se cítí nejlíp za půl roku, ale nechce tvrdit, že už má vyhráno. "Pořád ten boj bojuju," řekla Havlíčková. Je ráda, že se o problému s váhou i díky ní začalo na běžeckém úseku lyžařského svazu mezi trenéry mnohem více mluvit.
Sama poznala, co může lidské slovo a vůle způsobit. "Je strašně důležité, aby se člověk ve svém těle cítil dobře. A moc neřešit, co si o vás myslí ostatní, což je v dnešním světě těžké. Všichni máme tendenci soudit ostatní."
Sezona sice končí, ale Havlíčková už se těší na přípravu, která začne v květnu. A pokud svůj boj vyhraje, může naplnit předpověď o velkém talentu. Naznačit své možnosti by mohla při návratu Světového poháru do Nového Města na Moravě příští rok v lednu. "Moje motivace je taková, jaká nikdy nebyla," prohlásila.
