Smrt, co hodně změnila. Riziko však stále zůstává
Před pětadvaceti lety šokovala lyžařský svět smrt rakouské sjezdařky Ulrike Maierové. Její pád při sjezdu Světového poháru v německém Garmisch-Partenkirchenu viděly miliony diváků v přímém přenosu. Šlo o první úmrtí ženy při tak významných závodech. Tato tragédie změnila sjezdové lyžování, mnohem více se od té doby dbá na bezpečnost, ale... Ale pořád to není dostačující, tvrdí mnoho současných závodnic a závodníků.
Tehdy šestadvacetiletá Ulrike Maierová, dvojnásobná mistryně světa v Super-G, platila za jednu z nejlepších rychlostních lyžařek té doby, přestože právě sjezd v Garmisch-Partenkirchenu nepatřil k jejím nejoblíbenějším. Startovala s číslem 32, ty nejlepší soupeřky už byly v cíli.
Maierová zaostávala na mezičasech, ztrácela více než vteřinu. V dolní pasáži v nenápadném rovném úseku udělala jezdeckou chybu, její pravá lyže zahranila, ona následně vjela do nově napadaného a neupraveného sněhu, který její pravou lyži zpomalil a celou ji roztočil.
Následoval nekontrolovaný pád přímo do zařízení časomíry, které ve stejný moment signalizovalo rychlost 104,9 kilometrů v hodině. Náraz hlavou, ztráta přilby a už jen bezvládné tělo, které se sune po svahu.
To vše před zraky tisíců diváků v místě, milionů u televizorů a především před očima čtyřleté dcery Melanie a manžela, kteří na ni téměř jako vždy čekali v cíli.
Příliš ledové a nebezpečné
Před osudnou jízdou, před závodem, který ji stál život, si Ulrike Maierové stěžovala do kamery německé televize na podmínky na trati: "Je to brutálně ledové, moc hladké a příliš nebezpečné," hlásila.
Přesto se nic nestalo, vedení závodu nezasáhlo. A to ani po pádu Maierové a nechalo ho dokončit. "Proč nás pak vůbec posílali dolů, bylo po tom, co se stalo, nezodpovědné," stěžovaly si závodnice.
Zatímco Maierovou transportoval vrtulník do nemocnice v Murnau, kde později zemřela, ředitel závodů alpských disciplín Mezinárodní lyžařské federace (FIS) Kurt Koch přímo na závodišti vysvětloval: "Šlo o skutečně nešťastnou událost, která se stala na sice přehledném, ale přesto špatném místě."
Dodnes se experti přou, jak je možné, že se v onom tragickém úseku "potkaly" ledový a rychlý sníh s čerstvým, měkkým a výrazně zpomalujícím. Jasnou chybou bylo umístění fotobuňky přímo na kraji tratě.
Kurt Koch a jeho zástupce stanuli o dva roky později před soudem v Mnichově. Byli souzeni za zabití z nedbalosti. Do vězení nemuseli, což soudce zdůvodnil slovy: "Jakákoliv vina obou obžalovaných, pokud by byla nalezena, by byla malá."
Každý z nich dostal pokutu 10 000 tehdejších marek (v přepočtu cca 180 000 korun). FIS zřídila fond pro dceru Maierové Melanii, do kterého "přiteklo" skoro 13 milionů korun.
Smrt zachránila životy
Hořkost s rozsudkem nejen v případě Maierové, ale také jejího krajana Gernota Reinstadlera, který se zabil při sjezdu ve švýcarském Wengenu o tři roky dříve, zůstala.
Ale právě tyto dva případy přinesly do sjezdového lyžování nové bezpečnostní prvky. Ve Wengenu naistalovali nové bezpečnostní sítě a rozmístili je téměř po celé trati. Už nikdy se ve sjezdových disciplínách neobjevilo měřicí zařízení tak blízko, aby ho závodníci i při chybě mohli "trefit".
Ledové, ale tzv. urolbované jsou nyní při závodech i tzv. výjezdové plochy, aby byl podklad stejný o při nedobrovolném opuštění trati. "Smrt mého syna zachránila mnoho dalších mladých životů," řekla matka Gernota Reinstadlera Traudl Edlerová. A to zřejmě platí i na Ulrike Maierovou.
Funkcionáři bez zkušeností
Novou vlnu rychlosti přinesly do alpského lyžování carvingové lyže, které díky svému vykrojení "zrychlí" v každém oblouku. Nové jsou také materiály na skluznicích lyží, samozřejmě vosky, v současnosti se jezdí více méně na ledu. Při víkendových závodech Světového poháru žen právě v Garmisch-Partenkirchenu zavzpomínala na 25 let staré události také bývalá rakouská sjezdařka a dvojnásobná olympijská vítězka ve sjezdu v Super-G z Turína 2006 Michaela Dorfmeisterová, která byla jednou z těch závodnic, jež závod absolvovaly ještě po Maierové.
"Bylo to hrozné. Nerada na to vzpomínám. Dodnes jsem nepochopila, proč ten závod neukončili. Ale bohužel tam nahoře, ve funkcích, seděli a ještě sedí příliš mnoho lidí, kteří nikdy nezávodili, nemají zkušenosti s pořádáním takových závodů anebo se ani nebyli podívat v těch rizikových místech," řekla rozhořčeně.
Dorfmeisterová v současnosti pracuje jako technická delegátka FIS při závodech Světového poháru a bojuje za ještě větší bezpečnost: "Pořád je co zlepšovat. Především při závodech a trénincích mládeže, kde pořadatelé nemají anebo nemohou nést tak vysoké náklady třeba na stavbu bezpečnostních sítí," uzavřela.
