Bank: Když vidím, jak Jágr válí, připadám si trapně

V pětatřiceti letech skončila éra muže, který po celou kariéru bojoval o velkou medaili, ale většinou se svým zdravím.

Když mu Kolář nedávno v přátelském hovoru popsal stav jeho kolena, Bankovi začínalo být jasné, že tentokrát nad zdravím nevyhraje. "Chci normálně fungovat v dalším životě, chci mít možnost i nadále sportovat," vysvětlil. Už loni ale prohlásil, že aktuální sezona je poslední. "Bohužel končím dřív, než jsem čekal. Mám pocit, že odcházím od nedodělané práce, výsledky v mé kariéře mohly být lepší. Ale tak to prostě je," řekl.

Z jeho hlasu byla cítit nervozita. V posledních týdnech řešil dilema. Když už se rozhodl, že končí, někdo ho vždy nahlodal. "Když vidím, jak Jágr ve čtyřiačtyřiceti letech válí, připadám si ve svém věku trapně," pousmál se Bank. O svém rozpoložení se bavil i s družkou Terezou. "A ona řekla, že jestli chci, ať jezdím dál. Zase mě to nahlodalo," přiznal. "Já ho přemlouval ještě dneska ráno," přisadil si trenér a bratr Tomáš Bank.

Rozhodnutí je ale, zdá se, nezvratné. "Zadní vrátka si nechávám, ale to je jen kvůli mé povaze, neumím se pořádně rozhodnout," uznal Bank. "Jarda Jágr taky končil v reprezentaci už čtyřikrát," připomněl šéf lyžařského svazu Lukáš Sobotka. "Ale zdraví mám jen jedno a já ho pokoušel hodně. Chrupavka v koleni může zlobit a způsobit daleko větší problémy," řekl. "To koleno mu působilo potíže celou kariéru," doplnil Tomáš Bank, který nyní jedná o spolupráci s obojživelníci na sněhu Ester Ledeckou.

V hlavě mám nyní spoustu nápadů, trénovat ale nebudu

Historicky nejlepší český lyžař nezapomněl děkovat na všechny strany, působil při tom nostalgicky. "Vypadám smutně kvůli tomu, že to tady musím říct. Že končí něco, co trvalo dlouhou dobu a bylo součástí mého života. To není jednoduché," omlouval emoce. Nelitoval ani současné sezony, na kterou se poctivě připravoval, ale následky loňského těžkého pádu na MS ho nepustily k elitním výsledkům. "Bylo super se objevit na těch svazích, to byl zážitek. Ale teď se těším na život po lyžování."

Ten bude podle všeho také pestrý. Rodina nyní bude na prvním místě. Sám ale tuší, že si musí najít nový cíl, výzvu, nahradit adrenalin. "Ale zatím mi nechybí, daleko nebezpečnější je cestovat do Prahy autem na tiskovku pozdě. Navíc zabít se můžu na kole, na kterým to neumím," pousmál se Bank. Věnovat se bude i své firmě, v hlavě má plno dalších nápadů. "Jak jsem tu kariéru končil mnohokrát, tak jsem si vymýšlel, co budu dělat. Takže toho mám v hlavě mraky," podotkl.

U lyžování ale pravděpodobně nezůstane. Alespoň prozatím. "Lyžování jsem za posledních dvacet let měl dost, trenér bych asi nechtěl být," zamyslel se. Ale například v Kitzbühelu byl na prohlídce tratě sjezdu se slovenským lyžařem Andreasem Žampou. "Chtěl nějaké rady, to mě docela bavilo. Takže když bych našel někoho, kdo by měl zájem a já viděl, že to má smysl, tak mu rád pomůžu," nevyloučil ani tuto možnost.

Bilancoval ale nerad. "Nemám to moc rád," utrousil. Ale jeden moment mu vyvstane na mysli okamžitě. Když byl po prvním kole olympijského obřího slalomu v Soči na druhém místě a útočil na medaili. Hned volal přítelkyni a radoval se s ní. Vždyť ještě dva roky před tím ležel skoro na smrtelné posteli s neznámým virem. "Tehdy to byly úžasné pocity," vzpomínal na závod, ve kterém nakonec skončil pátý.

"Zážitků v mé kariéře bylo moc. Pozitivních i negativních. Líbilo se mi, jak to nebylo nalajnované, bylo to hodně nahoru dolů, to mě na tom bavilo," shrnul. Co mu nyní bude nejvíc chybět? "Asi to soutěžení. Výzva něco překonat," podotkl.

Prý až ve třiceti letech zjistil, že se může rovnat s těmi nejlepšími lyžaři světa a začal si víc věřit. Svému synovi ale prý zkušenosti předávat nebude. "Jo, už stál na lyžích asi čtyřikrát, ale závodit na nich nebude," rozesmál se. "Navíc stejně už nebude nikdy sníh," žertoval.