Že budu brzy v NHL, slýchám už tři roky. Washingtonu ale nelituju, prozradil Vrána

Patří k vytříbeným technikům, co umí s pukem velké kousky, a podle předpovědí expertů by na něj jednou mělo ve Washingtonu čekat místo v prvních dvou formacích mezi největšími hvězdami. Během předsezónního kempu však Jakub Vrána ukázal, že při boji o šanci v NHL se nebojí ani věcí, které mu nejsou vlastní.

Mladý útočník se v přípravném zápase proti Floridě netradičně pustil do bitky s Jaycem Hawrylukem. "Nějak jsme se srazili a už to šlo. Cítil jsem tlak, protože jsem viděl, jaká je tam konkurence. Chtěl jsem udělat něco navíc. Chtěl jsem ukázat, že jsem nejenom ofenzivní technický hráč, co dává góly, ale také, že umím shodit rukavice," vzpomíná Vrána na moment z přípravy, který mu ale místo v kabině Capitals nezajistil.

A jak tu bitku zpětně hodnotíte?

No asi jsem nevyhrál. Spíš bych řekl, že jsem ji suverénně prohrál. Bylo to celkem rychlý a já i spadl. Moc dobře z toho nevyšel ani on, jelikož si při tom zlomil ruku. Nedávno jsem s ním před zápasem mluvil a kvůli tomu byl mimo dva měsíce. Nevím, jestli to tak pro nás byl nejlepší nápad.

Kemp jste každopádně absolvoval podruhé. Byl jste s ním spokojen?

Sám se sebou ano. Udělal jsem, co šlo. Co jsem mohl ovlivnit, to jsem udělal na sto procent. Nechal jsem tam všechno jako loni, ale bohužel to opět nevyšlo. Cítím, že organizace je hodně náročná na prosazení. Ve Washingtonu je jedna z největších konkurencí v NHL. Dokonce bych řekl, že z těch 30 týmů je možná vůbec největší.

Odehrál jste však pouze 3 zápasy. Nezklamalo vás to trochu?

Asi jsem čekal víc, jelikož jsme se loni dostali do finále Calder Cupu. Myslím, že jsme měli solidní play-off, i když to triumfem nakonec neskončilo. Myslel jsem tak, že dostanu větší šanci a důvěru, která nepřišla. To bohužel neovlivním a nemůžu s tím nic dělat. Čekám proto nyní a uvidíme, zda mi tu šanci dají.

V kabině jste se opět potkal s Alexandrem Ovečkinem nebo Nicklasem Bäckströmem. Jaký je to pocit?

Je paráda vidět, jak se superstar jako oni chovají a co dělají. Určitě to člověku pomůže. Strašně rád mám právě Bäckströma. Je to Švéd a já švédsky kvůli svému angažmá v Linköpingsu umím. Tak jsme občas pokecali, když jsme se potkali. Na ledě se na něj strašně dobře kouká. Má fantastický přístup k hokeji. Určitě se od nich obou dá hodně učit.

Když se s vámi rozloučili, říkal vám někdo něco? Ať už trenér nebo asistenti.

Hlavní kouč byl na Světovém poháru. Viděl mě hrát pouze jeden zápas a podle toho soudil. A obecně s nikým moc nekomunikuju. Tady to tak funguje. Každý holt musí dělat to, co má, a buď to přijde, nebo ne.

V zámořských médiích jsem každopádně četl vyjádření kouče Barry Trotze, podle kterého se blíží čas, kdy do NHL naskočíte. Potěší taková slova?

No já tohle slyším už tři roky, takže to se mnou moc nedělá. Nemyslím si ani, že by to trenér mohl říkat, jelikož nikdy neví, co se do budoucna stane. On mi sice může prohlásit, že tam brzy budu, ale co si o tom mám myslet. Vůbec netuším, co se stane za týden, za měsíc.

Jak jste říkal, Washington je jedna z nejtěžších organizací na prosazení. Nelitujete trochu, že si vás vybrali právě Capitals, když se podíváte na Davida Pastrňáka, který šel na řadu v draftu až za vámi a v Bostonu teď září (Vrána byl v roce 2014 13. na draftu, Pastrňák 25.)?

To zase ne. Jsem rád, že o mě projevili zájem. Kdybych měl vrátit čas, tak nic neměním. Můj cíl je prostě udělat tým, i když si uvědomuju, jaká kvalita a konkurence ve Washingtonu je. Na druhu stranu vím, že když se tam jednou dostanu, tak mám velkou šanci vyhrát Stanley Cup, jelikož se každý rok dostanou do play-off.

Co se týče mě a Pasty, po tom draftu jsme šli každý svojí cestou. Já nechci říkat, že to mám těžší. Je to tak, jak to je.

Ve Švédsku to bylo přátelské. Tady spíš každý bojuje sám za sebe

Pojďme teď k současné sezoně v Hershey. Ve Východní konferenci jste zatím třetí. Spokojenost?

Je začátek sezony a myslím, že jsme začali docela dobře. Udržujeme si roli lídra divize a konference a snažíme se tam udržet.

A co vaše výkony? Doposud jste dal 9 gólů a 7 asistencí a v bodování AHL jste třináctý.

I s vlastními výkony jsem spokojen. Nevím tedy, jak bodově. Vždycky to může být lepší, ale soustředím se především na svoji defenzivní hru, která je v současnosti dobrá.

Takže zlepšení defenzivní hry by vás mohlo ještě více přiblížit NHL?

Já ji potřeboval zlepšit hodně především dva roky zpátky, jelikož to byla moje největší slabina vůbec. Za tu dobu jsem na tom hodně zapracoval a myslím si, že jsem připraven. Už je doufám na čase, kdy mi trenér dá šanci nahoře.

Prohlašoval jste také, že potřebujete přes léto posílit. Povedlo se?

Určitě jsem na tom zapracoval. I když to nevidím jako největší problém při boji o NHL.

V AHL jste začal druhou kompletní sezonu. Cítíte oproti té loňské nějaký rozdíl?

Jsem o hodně chytřejší na ledě a lépe řeším situace. Je to tím, že už jsem zde rok strávil a získal jsem zkušenosti. Díky tomu se na hřišti cítím dobře.

Na internetu jsem viděl video se spoluhráčem Vítem Vaněčkem, jak předvádíte po výhře oslavný taneček. Je to vaše tradice?

Jojo, máme takové rituály. Jsme tu dva Češi, tak si tu děláme takovou českou pohodu. Celkově spolu trávíme hodně času, jelikož spolu bydlíme. Všechno děláme spolu, hrajeme na playstationu apod.

Mít spoluhráče z Česka musí být tedy super.

Přesně tak. Byl jsem čtyři roky sám ve Švédsku, kde to bylo bezva. Švédi mě vzali mezi sebe. Všechno bylo parádní. Pak jsem přišel do zámoří, kde je to něco jiného. Na té farmě se soustředí spíše každý na sebe, bojuje za šanci dostat se do NHL. Nechci, aby to znělo nějak špatně, ale v kabině je cítit hodně konkurence. Určitě je lepší tu mít kamaráda z Česka, s kterým si můžu o všem popovídat česky.

Ve Washingtonu asi vaše výkony bedlivě sledují. Dostal jste třeba nějakou pochvalnou zprávu?

To bych řekl, že spíše ne. Do Hersey občas přijede Olaf Kölzig, který pracuje s mladými hráči. Ten s námi občas promluví. Ale s lidmi ze shora moc nemluvím.

Takže žádný náznak o tom, že by si vás klub brzy vytáhl do NHL, zatím nepřišel?

Vůbec netuším. Jak jsem řekl, já s nimi moc nemluvím. Snažím se tak hrát co nejlépe a čekám, jestli ta šance přijde nebo ne.

A kdybychom se tedy měli podívat na cíle pro sezonu. Jaké jsou?

Jdu zápas od zápasu. Snažím se být nejlepším hráčem tady na farmě a dostat šanci nahoře. To je můj další krok a uvidíme, jak to půjde dál.