Výkonný výbor podržel hokejového předsedu Krále. Ten ale oznámil, že v červnu skončí
Spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB, ale výkonný výbor hokejového svazu přesto prezidentovi Tomáši Královi vyslovil důvěru. Král během jednání výkonného výboru ČSLH oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci na hodnotící konferenci v červnu příštího roku.
Král nechal deset členů výboru hlasovat o svém setrvání v čele svazu poté, co deník Sport před týdnem informoval o jeho minulosti. "Jeden člen byl pro, aby Tomáš Král ve funkci skončil, devět bylo proti," řekl na tiskové konferenci Miroslav Faměra, který byl přizvaný na jednání jako nezávislý právní expert.
Šéf českého hokeje ani nikdo z členů výkonného výboru mezi novináře nepřišel, závěry prezentoval tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund. Podle něj Král po hlasování poděkoval za důvěru. "S tím, že je přesvědčen, že se každý rozhodoval bez vnějších vlivů. Pouze na základě svého osobního názoru a stanoviska. A současně zdůraznil, že ani opačné rozhodnutí by na jeho osobních vztazích s členy výkonného výboru nic nezměnilo," uvedl Zikmund.
Poslechněte si podcast Hokej bez červené:
I přes projevenou důvěru se ale Král rozhodl ve funkci v polovině příštího roku skončit. I když na své pondělní tiskové konferenci několikrát uvedl, že z funkce sám neodstoupí. "Tomáš Král to vysvětlil, do podrobností zacházet nebudu. Zdůraznil ale, že to není reakce na to, co bylo zveřejněno. Jde o jeho osobní rozhodnutí," uvedl Zikmund.
Vedení hokejového svazu se bude muset nyní rozhodnout, zda upraví statut konference ČSLH v příštím roce, aby byla volební, nebo bude muset najít model řízení svazu na zbývající období. Řádný termín volební konference je červen 2024.
Král si podle Zikmundova vyjádření pro příští měsíce stanovil tři priority. "První je předání řízení extraligy Asociaci profesionálních klubů ledního hokeje, druhou prioritou je řešení kritizovaných tabulek (odstupného za hráče) a třetí nastartování příprav mistrovství světa, které budou hostit Praha s Ostravou v roce 2024," řekl Zikmund.
Členy výkonného výboru, které delegáti volební konference ČSLH zvolili loni v červnu na Králův návrh, jsou například olympijští vítězové Jaromír Jágr a Jiří Šlégr, nově zvolený první místopředseda mezinárodní federace IIHF Petr Bříza, bývalý reprezentační obránce Bedřich Ščerban, majitel Komety Brno Libor Zábranský, majitel Vítkovic a prezident Asociace profesionálních klubů ledního hokeje Aleš Pavlík nebo výkonný ředitel Třince Marek Chmiel.
Dnešní jednání výboru řídil Bříza, Král se jej před hlasováním neúčastnil. Pouze přišel ze své kanceláře do zasedací místnosti na svazu odpovědět na dva dotazy. Celé jednání začalo dotazem, zda některý z členů chce podat návrh na Královo odvolání, což ale nikdo neudělal.
Mimo členů výkonného výboru se jednání zúčastnila i Jana Obermajerová, generální ředitelka společnosti BPA, která je marketingovým partnerem extraligy i českého hokeje. Informovala členy výboru o postoji partnerů, kteří vyjádřili Královi jednoznačnou podporu, aby ve funkci zůstal.
Deník Sport minulý týden s odkazem na dokumenty Archivu bezpečnostních složek napsal, že Král byl tajným spolupracovníkem kontrarozvědky StB a při povinné vojenské službě donášel na svého nadřízeného a udal vojína, který "udržoval kontakty do kapitalistických zemí".
Sedmapadesátiletý právník, který je v čele hokejového svazu od roku 2008, na pondělní tiskové konferenci přiznal, že s kontrarozvědkou během vojenské služby spolupracoval, ale odmítl se za to omluvit a několikrát zdůraznil, že má svědomí čisté. Zároveň odmítl rezignovat. Nicméně dodal, že pokud se polovina z deseti členů výboru vysloví proti jeho pokračování, ihned skončí. Podle stanov jsou přitom zapotřebí dvě třetiny hlasů.
"Jako voják jsem byl u vojenské kontrarozvědky a nijak se tím netajím, není to ani věc neznámá, ale StB a vojenská kontrarozvědka jsou dvě velmi odlišné věci," řekl v pondělí Král.
Vojenská kontrarozvědka přitom měla na starosti vše, co se týkalo armády a civilních subjektů, které s armádou spolupracovaly. Působila ve všech armádních zařízeních a vojenských útvarech a její příslušníci, tzv. kontráši, se účastnili každodenního života armády. Původně jako samostatná složka armády, od roku 1952 už ale jako součást StB, jejíž činnost podléhala pokynům ministra vnitra.
Král v pondělí mimo jiné uvedl, že nadřízeného, o němž měl podávat informace, o svěřeném úkolu informoval a podotkl, že osmdesát procent věcí uvedených ve spise je nepravdivých. Například podle historika a vědeckého pracovníka Petra Blažka to ale není možné.
