V Zugu má jedenáct zápasů v řadě s gólem. To jsem nezažil ani v žácích, říká Voženílek
Skvělý start angažmá v Zugu prožívá hokejový útočník Daniel Voženílek, který do švýcarského týmu zamířil z Třince. Ověnčen dvěma mistrovskými tituly s Oceláři i zlatem z květnového mistrovství světa v Praze stihl v elitní soutěži vytvořit už i klubový rekord. Skóroval totiž v 11 zápasech za sebou a celkově je s 13 trefami ze 17 zápasů nejlepším střelcem ligy.
"Start je zatím dobrý, pořád je ale jenom začátek sezony. Ještě bychom mohli být trochu výš v tabulce," řekl Voženílek po pondělním prvním tréninku české reprezentace v Karlových Varech před Turnajem Karjaly a zmínil šesté místo mistra z let 2021 a 2022, který v posledních dvou sezonách vypadl shodně v semifinále.
Voženílek je s 22 body druhý v tabulce produktivity. Hodně mu pomáhá, že má po boku krajana Jan Kováře, který načal v Zugu už šestou sezonu a čtvrtou jako kapitán. "Měl jsem to štěstí, že jsem od prvního tréninku začal s Honzou Kovářem a hned nám to začalo fungovat. Jsem za to rád, jak nám to sedlo. Musíme naše výkony potvrzovat, abychom ještě trochu vystoupali v tabulce," podotkl Voženílek.
Podobnou gólovou šňůru, jaká se účastníkovi posledních dvou mistrovství světa podařila v Zugu, za kariéru nepamatuje. "Nezažil jsem to ani v žácích. Jedenáct zápasů v řadě s gólem je fakt celkem dost. A to jsem kolikrát měl šancí mnohem víc, že jsem mohl přidat i další branky. Sbírám to ale po jednom," řekl Voženílek.
Extraligu začal hrát odchovanec Pardubic pravidelně až v sezoně 2020/21 v Českých Budějovicích. Má za sebou už angažmá ve finské druhé nejvyšší soutěži ze sezony 2016/17 v týmu RoKi. Teď cítí, že jeho jméno budí respekt. "Ve Švýcarsku nosí nejproduktivnější hráč dres s nápisem 'Top scorer' a speciální žlutou helmu, takže všichni hned vědí, co jsem za hráče. Nějaké články o mně vyšly i v novinách, takže kamkoli přijedeme, soupeři vědí, kdo jsem," uvedl.
Pomáhá mu Kovář
Pochvaluje si, jak mu Kovář ulehčil začátky v Zugu. "Od prvního dne, kdy mě vyzvedával na letišti, mi moc pomáhá. Vše ve městě i kantonu mi ukázal, stejně jako to, jak naše organizace funguje. V klubu má obrovské jméno, získal s ním dva tituly, čtvrtou sezonu je kapitánem. Můžu mu jenom poděkovat," řekl.
S rodinou bydlí poblíž stadionu. "Čtyři minuty pěšky od zimáku. Dá se říct, že bydlíme v centru, i když je to malé město. Mají tam nejnižší daně, tak se tam stahují bohatší lidé. V okolí je spousta míst k vyžití. Dá se jet do Lucernu nebo na nádherné hory v okolí. Děti je mají také rády, je z nich krásný výhled."
Nejstarší ze tří synů začal chodit do školy, takže musí bojovat i s němčinou. "Paní učitelka říkala, že to zvládá skvěle," řekl Voženílek. Uvědomuje si, že rodina má přesun z Česka komplikovanější. "V Třinci jsme měli skvělou partu, bydleli jsme pohromadě, takže tam měl syn spoustu kamarádů. Je ale ve věku, že si v novém prostředí rychle zvykne. Moje paní to má složitější, protože v Zugu moc lidí nezná a s dvěma nejmladšími dětmi je doma. Chlapci občas trošku pozlobí," komentoval zprávu o vytopené koupelně.
"Ve Švýcarsku je ale skvělé, že malý chodí sám do školy i na tréninky, což jsem si v Česku vůbec nedokázal představit. V Zugu je to naopak normální. Je tam o nás výborně postaráno a užíváme si to," prohlásil Voženílek.
Na dálku sleduje i Třinec, kde strávil poslední dvě sezony. "V neděli se švýcarská liga nehraje, tak se snažím i na Oceláře koukat. Jsou teď v těžké situaci, ale věřím, že během reprezentační pauzy si k tomu něco řeknou, potrénují a vrátí se tam, kam patří," podotkl Voženílek.
