Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
ISU Grand Prix 2024

Uvedení do síně slávy se dočkal Forsberg, Sundin i sovětský tým z roku 1954

Stockholm - V závěrečný den mistrovství světa, ještě dříve než se rozeběhla bitva o bronzovou medaili, přivítala nové členy síň slávy IIHF. Uvedena byla hned trojice Švédů, ke dvěma hvězdným hráčům nedávné minulosti - Peteru Forsbergovi a Matsu Sundinovi - se přidal i bývalý dlouholetý funkcionář IIHF Jan-Ake Edvinsson. Dalšími členy čestné společnosti se stali Teppo Numminen, Daielle Goyettová a Paul Henderson. Cenu Paula Loicqa si odnesl Gord Miller a Milestone Award byla udělena sovětskému týmu z roku 1954. 

Noví členové síně slávy
zdroj: ČTK autor: Vít Šimánek

V hotelu Globen přímo sousedícím s hokejovou halou se sešla celá honorace Mezinárodní hokejové federace, mezi hosty byl i předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. Ve středu pozornosti se však tentokrát ocitli jiní. Vybraná šestice oceněných zasedla dopředu do první řady nevelkého sálu a jako první se na podium vydal dlouholetý kapitán švédského národního týmu a Toronta Meaple Leafs, Mats Sundin.

Stejně jako po něm další ocenění, se i Sundin před pódiem navlékl do národního dresu, který bude později vydražen na charitu. Ve své řeči krom tradičního poděkování ale nezapomněl bývalý útočník připomenout i klesající popularitu hokeje ve Švédsku a nutnost opět přilákat k tradičnímu sportu děti. "Myslím, že letošní mistrovství bude jedním z nejdůležitějších pro švédský hokej jako takový. Především ve Stockholmu ale i ve zbytku Švédska hokej trochu trpí nezájmem, je zkrátka  potřeba přilákat k němu děti. Snad tenhle šampionát způsobí, že děti začnou znovu sledovat hokej a zajímat se o něj," řekl po ceremoniálu Sundin.

Poté se ocenění dočkal jeden z nejlepších finských obránců všech dob Teppo Numminem, který se tak přidal ke svému otci Kalevimu, jenž byl do síně slávy uveden před dvěma lety. Ženy mezi oceněnými zastupovala dlouholetá opora kanadského národního týmu Danielle Goyettová, přezdívaná Gordie Howe ženského hokeje. Do síně slávy byl uveden i další Kanaďan, Paul Henderson, který se zapsal do historie především vítězným gólem v „Sérii století“ z roku 1972 mezi Kanadou a Sovětským svazem. Cenu Hendersonovi předával jeho tehdejší soupeř a dnešní přítel Vladislav Treťjak.

Ocenění se dočkal i dlouholetý funkcionář a generální sekretář IIHF Švéd Jan-Ake Edvinsson. Pro cenu Paula Loicqa, udělovanou "za mimořádný přínos IIHF a mezinárodnímu hokeji" si došel komentátor kanadské TSN Gord Miller, který se zasloužil především o obrovskou popularizaci mistrovství světa do dvaceti let ve své domovině.

Milestone Award, tedy cenu určenou "týmu nebo týmům, jež se významně zasloužily o přínos mezinárodnímu hokeji či měly vliv na rozvoj hry," letos připadla sovětskému mužstvu z roku 1954. Pro Sověty bylo tehdejší mistrovství, které hostil Stockholm, vůbec první m střetnutím na mezinárodním poli. Nováčci na světové scéně ale šokovali ziskem zlaté medaile i vítězstvím 7:2 nad – podle mnohých - neporazitelnou Kanadou.

Jako poslední byl v neděli do síně slávy Mezinárodní hokejové federace uveden Peter Forsberg, jeden z nejlepších hokejových útočníků posledních dekád. "Ocitnout se v síni slávy je důkazem, že máte za sebou povedenou kariéru. Měl jsem štěstí, že jsem byl součástí několika skvělých švédských výběrů. Samozřejmě je to velký den, když člověk sedí vedle hráčů jako Mats Sundin nebo Teppo Numinnen a Paul Henderson. Je obrovská pocta být součástí něčeho takového," přiznal Forsberg. 

Peter Forsberg, Švédsko:Mistrem světa se poprvé stal už v osmnácti letech, když se radoval z vítězství se švédským týmem v roce 1992 na šampionátu v Praze. Na olympijských hrách v Lillehammeru v roce 1994 dokonce rozhodl o finálovém vítězství Tří korunek proměněným nájezdem „jednoruč, “ který se ve Švédsku dostal na poštovní známky. V následujícím roce byl vyhlášen nejlepším nováčkem NHL, aby v ročníku 1995/1996 získal s Coloradem Avalanche Stanley Cup. Stal se tak nejmladším členem tzv. Tripple Gold Clubu, když dokázal zkompletovat vítězství na mistrovství světa, olympijských hrách a ve Stanley Cupu v pouhých 22 letech. Vítězství ve všech soutěží navíc dokázal ještě zopakovat. Za svou kariéru krom dalších ocenění dosáhl i na Art Ross a Hart Trophy.

Mats Sundin, Švédsko:Byl prvním Evropanem, který byl zvolen jedničkou draftu NHL, když si ho vybrali Quebec Nordiqes. Do historie NHL se zapsal především jako kapitán torontských Maple Leafs, které vedl jako první Evropan. S jedenácti lety s „céčkem“ na dresu je také nejdéle sloužícím evropským kapitánem v historii NHL. Ještě úspěšnější byl Sundin na mezinárodní scéně. Celkem třikrát se stal mistrem světa a jednou olympijským vítězem. Třikrát také dokázal být nejproduktivnějším hráčem jednoho z velkých turnajů, včetně olympiády v Salt Lake City, přestože tam Švédi překvapivě vypadli už ve čtvrtfinále s Běloruskem

Teppo Numminem, Finsko:Patří mezi nejlepší obránce své éry. Za svou dlouhou kariéru hrál za Finsko na čtyřech olympijských hrách, na kterých získal tři medaile. Čtyřikrát také nastoupil mistrovství světa, hrál též na čtyřech Kanadských respektive Světových pohárech. V NHL strávil dvacet sezon. Když v roce 2009 končil kariéru, měl na svém kontě 1 372 zápasů odehraných v základní části, nejvíce z Evropanů.

Paul Henderson, Kanada:V NHL a WHA odehrál skoro 1 100 zápasů, dvakrát se s Detroitem probojoval do finále Stanley Cupu. Do srdcí Kanaďanů se ale zapsal především jako strůjce vítězství v „Sérii století“ v roce 1972 se Sovětským svazem. Henderson dokázal vstřelit vítězný gól ve všech třech z posledních osmi utkání. Zejména poslední z nich, který padl 39 vteřin před koncem zápasu, a rozhodl o konečném vítězství Javorových listů v sérii, zaujal výsostné místo v historii světového hokeje. 

Danielle Goyettová, Kanada:Na velkém turnaji debutovala až v 26 letech, přesto nakonec reprezentovala Kanadu na devíti mistrovstvích světa a třech olympijských hrách. Z toho jen dvakrát nedosáhla na zlato. Goyettová byla po celou dobu své kariéry nesmírně produktivní. Když se ve 41 letech loučila s velkým hokejem, měla bilanci na mezinárodní scéně jeden a půl kanadského bodu na utkání. Na olympijských hrách v Turíně v roce 2006 byl vlajkonoškou kanadské výpravy.

Jan-Ake Edvinsson, Švédsko:Je považován za "architekta moderní podoby" Mezinárodní hokejové federace. Edvinsson patřil 21 let mezi čelní představitele IIHF. Mezi lety 1986 a 2006 se staral o chod federace z pozice generálního sekretáře. Když začal své působení v IIHF, měla federace 34 členů a rozpočet okolo 3,5 milionů švýcarských franků, i díky jeho činnosti se ale za dvě desetiletí rozrostla o další třicítku zemí a svůj rozpočet navýšila na padesát milionů franků.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články