Síň slávy má čtyři nové členy. Ocenění se dočkali vítězové z Nagana Hejduk a Šlégr
Čtyři nová jména přibyla do Síně slávy českého hokeje. Slavnostně uvedeni byli olympijští vítězové z Nagana Milan Hejduk a Jiří Šlégr, mistr světa z roku 1985 Radoslav Svoboda a masér Miroslav Martínek. Šlégr, Svoboda a Martínek se ceremoniálu zúčastnili osobně, v USA žijící Hejduk se omluvil. S novou čtveřicí má Síň slávy 138 členů.
"Všichni čtyři se stávají členy výjimečné společnosti a já jim jménem českého hokeje děkuji za vše, co pro něj udělali," řekl generální sekretář svazu Martin Urban. "Všichni udělali pro hokej nesmírně mnoho, svými výkony se nesmazatelně zapsali do historie českého a světového hokeje a budou navždy vzory pro budoucí generace hokejistů," doplnil jej předseda návrhové komise Síně slávy Dominik Hašek.
Třiačtyřicetiletý Hejduk si vedle olympijského triumfu mohl během kariéry vychutnat také vítězství ve Stanley Cupu s Coloradem (2001). Za sezonu 2002/03 získal v NHL prestižní Trofej Maurice Richarda pro nejlepšího střelce soutěže a následně byl také vyhlášen nejlepším hokejistou České republiky v anketě Zlatá hokejka. V roce 2005 se stal s Pardubicemi mistrem extraligy, ve sbírce má také bronz z OH 2006 v Turíně a MS 1998.
"Je to pro mě obrovská čest a pocta být nominovaný mezi legendy a velikány českého hokeje. Tímto se definitivně uzavírá moje hokejová kariéra, která trvala dvacet let," uvedl Hejduk, který žije v USA a momentálně je s týmem, který trénuje, na turnaji. "Všechno to strašně rychle uteklo, ale zůstaly mi krásné vzpomínky," dodal.
Osmačtyřicetiletý Šlégr je spolu s Jaromírem Jágrem jediným českým zástupcem v elitním Triple Gold Clubu. Byl součástí zlatého týmu nejen v Naganu, ale také na MS 2005 ve Vídni. Stanley Cup vyhrál s Detroitem v roce 2002. Má i olympijský bronz z Albertville 1992 a dva bronzy z MS (1997 a 1998). V současnosti působí Šlégr ve vedení Litvínova a je členem výkonného výboru Českého hokeje. S Litvínovem vyhrál v roce 2015 extraligu.
"I pro mě je čest, že jsem mohl vstoupit mezi elitu českého hokeje," řekl Šlégr v nejemotivnějším projevu laureátů. Při vzpomínce na trenéra Ivana Hlinku i otce Josefa se mu zadrhával hlas a do očí draly slzy. "Když vzpomínám na blízké lidi, kteří už nejsou mezi námi, tak to se nedá udržet. Já jsem emotivní člověk. Oba jsem je miloval a byli to lidi, kteří mi na mé cestě pomohli úplně nejvíce," řekl bývalý obránce.
Jednašedesátiletý Svoboda byl členem vítězného československého mužstva na MS 1985 v Praze. Stříbro má z olympijského turnaje 1984 v Sarajevu i z MS 1982 a 1983. V letech 1982 až 1985 získal čtyřikrát za sebou titul s Jihlavou. "Pro každého je čest se mezi tyto lidi dostat a přiznám se, že jsem s tím nepočítal. Bylo to překvapení. Je to další milník a myslím si, že více už dosáhnout nemůžu. Došlápl jsem úplně nejvýše," řekl Svoboda.
Masér Martínek byl členem realizačního týmu mimo jiné na zlatém mistrovství světa 1972 v Praze, ale i na zimních olympijských hrách 1968 v Grenoblu či 1972 v Sapporu. Jako první československý odborník začal používat tejpování. Na klubové úrovni působil zejména ve Spartě a spolupracoval i s dalšími sportovci, hlavně atlety a basketbalisty.
"Práce s mladými lidmi je to nejlepší, co může být, a to jsem dělal 58 let. Dočkali jsme se i titulu mistrů světa a já za vše děkuji. Doufám, že to nebylo zbytečné," řekl Martínek, který se stal druhým masérem uvedeným do Síně slávy. Před čtyřmi lety se stejné pocty dostalo Pavlu Křížkovi.
