Následuje
Branky, body, vteřiny

Nebojácný střelec odměněn. Iginlovi se klaní milované Calgary i celá NHL

Spoluhráči uznávaný, pro soupeře obávaný, všemi ale neuvěřitelně respektovaný. Jen málokterý hokejista si v posledních dvou dekádách vybudoval v NHL takové renomé a respekt jako Jarome Iginla, dlouholetá superstar Calgary Flames. Klubu, který v nočním utkání s Minnesotou navěky slavnostně vyřadil jeho oblíbenou "12" ze sady dresů. Iginla se tak definitivně zapsal mezi největší klubové legendy.

Jarome Iginla
zdroj: ČTK/PA autor: Jeff McIntosh

Ač už je to víc než 6 let, co populární střelec naposledy jako hráč navlékl dres s ohnivým "C" na prsou, dvanáctek při pohledu na tribuny stařičké arény Saddledome najdete stále spousty. Za šestnáct sezon v Calgary se Iginla stal ikonou, největší hvězdou v historii klubu a oblíbencem místních fanoušků.

"Ač jsem jsem rodák z Edmontonu a v dětství jsem fandil Oilers, Calgary je můj domov a Flames jsou v mém srdci," vzkázal fanouškům Flames šestnáctý nejlepší střelec v historii soutěže.

Uměl vše

S koncem jeho kariéry jako by z NHL odešel jeden z posledních "obojživelníků", které nejlepší hokejová soutěž kdy poznala. Borců, kteří nastříleli v NHL víc než 500 branek, byly desítky. Jen málokterý ale soupeře trápil nejen přesnými zásahy, ale i tvrdými hity či ranami pěstí. Iginla na ledě zvládal vše. Z jeho působení na ledě čišela síla, dominance i talent.

Jako kapitán a lídr týmu v cestě za vítězstvím neznal překážky. Uhranul chytrou kličkou, nenapodobitelnou střelou i nebojácným hitem proti o půl hlavy vyššímu soupeři. A když bylo třeba, i rukavice šly dolů. Tvrdým úderem levačkou uměl Iginla rozproudit tribuny i spoluhráče na střídačce.

V památném tažení Flames za Stanley Cupem v sezoně 2003/2004, kdy podceňovanému týmu chyběla jediná finálová výhra od stříbrného poháru, si právě Iginla v každé sérii našel svého soka.

Finálová bitka dvou superhvězd s Vincentem Lecavalierem z Tampy Bay se stala symbolem tehdejšího play-off. Jednou si při oblíbené potyčce dokonce zlomil ruku a týmu dva měsíce citelně chyběl.

"Totálně jsme odpadli z boje o play-off, byl nenahraditelný. Jaromea jsem varoval, že ho potřebujeme na ledě, ať dává bacha," vzpomínal dnes už s úsměvem tehdejší kouč Flames Darryl Sutter.

Doufal marně, jeho kapitánovi většinou stačilo málo a byla z toho mela. Sílu jeho pěsti poznal dokonce i bývalý český brankář Tomáš Vokoun. "Pro vítězství udělal cokoliv, to on nás v podstatě dotlačil do finále," přiznává bývalý Iginlův spoluhráč a dnes zástupce generálního manažera klubu Craig Conroy.

Dárek od Jaromea

Skaut televize TSN Craig Button k Iginlovi přidává: "Jarome je ještě lepší člověk než hokejista. A všichni moc dobře víme, jak skvělým hráčem byl. Jeho vstřícnost a srdečnost k fanouškům byly vždy neuvěřitelné," přibližuje důvody, proč je Iginla v Kanadě tak obdivovaný.

Za zmínku stojí třeba příběh z olympiády v Salt Lake City 2002. Do dějiště Her se autem tehdy vydala parta mladých Iginlových fanoušků. Po dvoudenní jízdě chtěli vidět naživo finálový duel proti USA. Den před utkáním potkali svůj idol v místní restauraci. Všichni oblečení v kanadských dresech s 12 na zádech.

Iginla k nim hned přiklusal, vyslechl si jejich vyprávění. Místo rychlého rozloučení se začal zajímat, kde budou v mrazivém počasí nocovat. V autě, zněla překvapivá odpověď. V celém městě už nebyl žádný volný hotel. Iginlova reakce je uhranula. Hvězda kanadského výběru jim objednala hotel a sehnala exkluzivní lístky na finálový zápas a popřála příjemný pobyt v místě Her. Bez televizních kamer, bez novinářů.

"Jarome byl takový celou kariéru. Vždycky se staral o komunitu ve městě, kde hrál. Fanoušci jsou pro něj opravdu důležití. Vážil si jejich přízně. Kdyby mohl, pozval by fanoušky i k sobě domů na večeři," směje se při vzpomínce bývalý spoluhráč Andrew Ference.

I bez Stanley Cupu legendou

V bohaté kariéře vyhrál vše, co mohl. S Kanadou se radoval ze zisku dvou olympijských zlatých medailí (2002 a 2010). Slavil vítězství na světovém šampionátu v dospělé i juniorské kategorii. Vyhrál kanadskou juniorskou ligu.

I individuálních trofejí posbíral několik. V roce 2004 získal Iginla svoji již druhou Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce NHL. O dva roky dřív k ní přidal i Art Ross Trophy za triumf v produktivitě. V jeho vitríně cen najdete i Ted Lindsay Award, Mark Messier Leadership Award, King Clancy Trophy a NHL Foundation Award. Jen toho nejcennějšího poháru se nikdy nedočkal. Od Stanley Cupu ho dělilo jediné vítězství.

"Trvalo mi dlouho, než jsem tu porážku skousl. Dodnes to občas zabolí. Vždycky jsem si přál zvednout ten pohár nad hlavu," přiznal Iginla na tiskové konferenci, když se loučil s hokejovou kariérou.

Teď se ale dočkal velké pocty. Jeho "12" už v milovaném klubu nikdo neoblékne. A brzy přijde další ocenění. Na obávaného válečníka nigerijského původu a příkladného kapitána už čekají v Hokejové síni slávy v Torontu.

Zdroj
ČT sport, youtube.com

Hlavní zprávy