BLOG: Jágr do toho rychlíku naskočí
Vzhůru do Calgary. Je čas sbalit věci a tradá do Kanady. Poprvé v kariéře bude hrát v zemi, která hokejem skutečně žije. To by Jaromíru Jágrovi mohlo lícovat, protože pro něho je hokej také vším.
Tak náš Jarda se dočkal, oddechli si mnozí. Až možná moc na poslední chvíli, uvažují druzí. A ty peníze - milion jistý a další milion bonusy, není to pro Velkého Jardu trochu potupa?
Nabídka také ukazuje hodnotu, jakou hráč pro klub má. Takže si českého klenotu v Kanadě málo váží…? Nebo je to jen následek baby boomu v NHL, která dnes nejspíš ctí slavnou hlášku Johna Lennona (pro dříve narozené člen Beatles, pro ještě dříve – slavná rocková, tehdy bigbeatová skupina): Nevěřte nikomu, komu je přes třicet.
Jenže JJ je srdcař, tak nějak vynechal střední část života a dál si chce hrát – hrát hokej. Tomu obětoval všechno. A to, co mu ještě zbylo, se chystá obětovat teď, i když za to nebude mít jedenáct milionů dolarů za sezonu, jako v dobách největší slávy ve Washingtonu Capitals. Vem to čert, to bylo před patnácti lety. Vyděláno už má a hlavně, že bude hrát.
Sám Jágr teď ale přiznal, že to nebude žádná hitparáda. No, jasně, dlouho nehrál zápas, trénoval jen chvíli s Kladnem a pak tradičně sám. Pozvánky na kempy odmítl s tím, že jeho nikdo zkoušet nemusí, protože všichni vědí, jak hraje a co umí. V pětačtyřiceti se do rozjetého vlaku ale přece jen naskakuje hůř než v pětadvaceti.
Jenže slavný veterán pořád skáče líp než spousta o dvacet let mladších kluků. Že ten rychlík nestihne, se nebojím. Protože co si číslo 68 umanulo, zatím vždycky dokázalo.
