Nároďák byl pro mě číslo jedna, říká Plekanec a těší se na atmosféru v reprezentaci

Zpráva o náhlém konci jeho kariéry přišla zčistajasna, stejně jako novinka o rozšíření realizačního týmu reprezentace. "Rozhodnutí skončit s hokejem nebylo ze dne na den, i když to tak možná vypadalo. Já jsem nad tím deset čtrnáct dní přemýšlel a pokaždé jsem se dostal ke stejné situaci. V tuhle chvíli by pro mě bylo lepší kariéru ukončit a neriskovat případné další zdravotní problémy," tvrdí Plekanec s tím, že ho poslední dobou trápily potíže se zády.

"Jak už zmínil Radim, my jsme byli víceméně domluvení s jeho realizačním týmem, že bych se připojil na tréninky v případě, že bych hrál (za Kladno). A nějakým způsobem, pokud by Radim něco potřeboval, bych s nimi řešil. Tohle vzniklo úplně spontánně. Já jsem nečekal, že Radim s realizačním týmem budou chtít, abych byl v reprezentaci nastálo. Samozřejmě, pro mě je to obrovská čest tam být s nimi a že si mě vybrali," říká Plekanec.

Čerstvě jednačtyřicetiletý Plekanec má za sebou úctyhodnou profesionální kariéru, kterou strávil převážně v zámořské NHL v dresu Montrealu Canadiens a 24 zápasů včetně play-off stihl také za konkurenční Toronto Maple Leafs.

"Pro mě to byla obrovská zkušenost hrát ve dvou kanadských týmech, jako je Montreal a Toronto. To se jen tak někomu nepoštěstí. Já jsem měl na to obrovské štěstí, že jsem mohl tyto dvě organizace poznat, i když torontskou jen na chvíli. Měl jsem tu čest poznat jiné trenéry, jiného manažera. Takže pro mě to byla neskutečná zkušenost a jsem za to rád. Strašně to zpětně oceňuju," netají se Plekanec.

Rozlučka doma

Poslední sezony odehrál po návratu z Kanady v brněnské Kometě a rodném Kladnu. "Já jsem na Kladně vyrostl. Je to město, kde jsem hrál hokej, vyrůstal jsem tam. Znám tam většinu lidí a jsem strašně rád, že jsem kariéru mohl ukončit na Kladně, hrát a pomoct, jak to šlo. Sen byl zahrát si play-off, zažít to na Kladně. Bohužel na to nedojde, ale nedá se nic dělat. Jsou prostě důležitější věci v životě a já budu klukům samozřejmě strašně držet palce. Myslím, že teď se jim daří a že to mají dobře nastartované. Takže věřím, že letos se jim to povede. Bohužel beze mě," neskrývá lítost.

Juniorský mistr světa z roku 2001 má ze seniorské reprezentace vedle stříbra z roku 2006 také dva bronzy (2011 a 2012) a účasti na dvou olympijských hrách a Světovém poháru v roce 2016. Bývalý hráč s více než tisícovkou zápasů v základní části NHL tak má zkušenosti na rozdávání, které se budou národnímu týmu náležitě hodit.

Jak pomůže Plekanec v trenérské roli v národním týmu? Poslechněte si Hokej bez červené – podcast s Robertem Zárubou:

V reprezentaci bude mít Plekanec na starosti speciální týmy – tedy hru v oslabení a přesilovkách – a dbát bude také na zkvalitnění práce hráčů na vhazování. Ve všech těchto aspektech hry Plekanec vynikal. "Uvidíme, co konkrétně bude po mně Radim chtít a co bude potřebovat. Které konkrétní herní situace to budou, to asi potom vyplyne ze hry," nechce předbíhat.

V seniorské reprezentaci toho Plekanec zažil opravdu dost, vždyť byl na jedenácti mistrovstvích světa. "Turnajů byla strašná spousta a já jsem si užil každý z nich a strašně rád jsem na každý přijel. Samozřejmě tam, kde se víc dařilo, tak vzpomínky zůstanou nejsilnější. Ale pro mě celkově nároďák byl číslo jedna. Hrozně rád vzpomínám na každou atmosféru, která v nároďáku byla. Já věřím, že tu atmosféru zažijeme znova, že to bude velká zábava pro všechny a budeme všichni spokojení," přeje si.

První akcí pro Plekance a celý národní tým v novém složení po příchodu Rulíka z juniorské k seniorské reprezentaci bude úvodní zastávka Euro Hockey Tour – finský Turnaj Karjaly. "Těším se. Je to pro mě něco nového, takže se těším, že budu s klukama v kabině, že poznám zase nové věci a že mě to zase hrozně obohatí. Hlavně věřím, že se nám bude dařit, že budeme vyhrávat a že všechno půjde tak, jak si všichni přejeme," doufá.