Těžký osud nováčků. Na úspěšnou záchranu čeká šampionát už deset let
Cesta tam a zase zpátky. Výsledky mistrovství světa, alespoň co se sestupu z elitní skupiny a postupu z nižší divize týká, připomínají jojo. Už dlouhých deset let zůstává čtrnáctka stabilních účastníků světového šampionátu beze změny. Střídá se pouze dvojice "otloukánků", kteří po jediném turnaji pravidelně míří minimálně na rok zpět o patro níž. Prolomit prokletí nováčků se letos budou snažit Rakušané a Korejci.
Posledním týmem, který se po postupu dokázal mezi elitou udržet, byli Francouzi. Na šampionátu 2008 v kanadském Quebeku porazili v play-out hraném na dva vítězné zápasy Itálii 2:0.
Právě Squadra Azzurra je jedním z týmů na hraně, který se musí v probíhající dekádě smířit s tím, že se v nejvyšším patře světového hokeje objeví nejvýš jednou za dva roky.
Italové se od té doby vrátili mezi elitu čtyřikrát, v letech 2010, 2012, 2014 a 2017 se ale zachraňovali vždy neúspěšně. Další možnost budou mít příští rok na Slovensku, kam postoupili z druhého místa divize IA.
Opakovaný a pravidelný sestup museli v minulých letech vedle Italů skousávat zejména Slovinci, Rakušané a Kazachstán. Tato čtveřice se mezi lety 2010 a 2014 dokonce střídala výhradně jen mezi sebou. Dvakrát se marně pokoušeli udržet Maďaři, premiérový pokus čeká letos Koreu a za rok Velkou Británii.
Systém turnaje nováčkům příliš nepřeje, od poslední změny herního formátu v roce 2012 se navíc hraje pouze ve dvou osmičlenných skupinách s přímým sestupem. Odpadla tedy případná záchranná síť v podobě skupiny o udržení nebo v play-out.
Těžkou situaci reprezentací na pomezí elitní skupiny a první divize nejlépe ilustruje příběh Rakouska, na přelomu milénia pravidelného účastníka MS. Orlům se nevydařil domácí šampionát v roce 2005, na kterém skončili poslední a sestoupili.
Tím se pro ně pouze opakovala smutná historie, neboť Rakušané doma vypadli z nejvyššího hokejového patra i o devět let dřív. Shodou okolností oba turnaje ve Vídni vyhrálo Česko. Rakousko už se mezi elitu nikdy pořádně nevrátilo, letošní pokus bude už šestý v pořadí.
Das Team ale měl ve dvou případech velkou smůlu. V roce 2009 skončili Rakušané v barážové skupině druzí, jelikož ale třetí Německo jako pořadatel následujícího MS sestoupit nemohlo, spadli místo něho.
Před třemi lety sice dokázali porazit ve skupině v nájezdech Německo i Švýcarsko, v jejich neprospěch ale rozhodly v minitabulce tří týmů horší vzájemné zápasy s Francií a Lotyšskem.
Podobného scénáře jako v prvním případě se Rakušané mohou navíc reálně obávat i letos. V kodaňské skupině A bude totiž jedním z jejich soupeřů Slovensko, které hostí následující MS. V případě výsledkového výbuchu Slováků tak pod sebe bude muset Rakousko dostat ještě jeden další tým.
Rakousko bude stejně jako většina reprezentací druhého sledu spoléhat na sehraný tým, který se s lety nemění zdaleka tolik jako u velmocí. Pomáhá mu rovněž rostoucí kvalita "domácí" mezinárodní soutěže EBEL, kde hraje drtivá většina nominovaných, na druhou stranu z EBEL dělají zajímavou ligu do značné míry cizinci.
Hlavní hvězdou Orlů bude jednoznačně Michael Raffl. Devětadvacetiletý útočník Philadelphie není sice rozhodně hokejovou star formátu Anže Kopitara u Slovinců, za Flyers ale odehrál za čtyři roky přes 350 zápasů a kvalitou se mu nikdo ze spoluhráčů nemůže rovnat.
Situace Korejců není o nic jednodušší. Asijský výběr je úplným nováčkem elitní skupiny, tým mimo Evropu a Severní Ameriku se na šampionátu představí po 14 letech. Korea má s vrcholovým reprezentačním hokejem velmi malé zkušenosti, prakticky pouze v rámci přípravy na domácí olympijské hry a pak na samotném turnaji v Pchjongčchangu.
Na olympiádě obětavě hrající korejský výběr s několika naturalizovanými Kanaďany v sestavě sice dokázal potrápit na úvod český tým, celkem ale ve čtyřech zápasech proti reprezentacím bez hráčů NHL neuhrál ani bod a vstřelil pouze tři branky.
Pokud by se oproti domácímu turnaji dokázali Korejci na MS výsledkově zlepšit, nebo se dokonce udržet na úkor některého z etablovaných výběrů, jednalo by se o řádově ještě větší překvapení než u Rakouska.