Bronzy už nestačí, Američané se chtějí konečně podívat do finále

Loňské rozlosování navedlo USA do "ostravské" skupiny s Finskem, Ruskem a Slovenskem. Málokdo při tomto rozvržení čekal, že Američané vyhrají pět utkání (z toho všechny s výše zmíněnými výběry), nasbírají sedmnáct bodů a do čtvrtfinále půjdou z prvního místa. Především výhra 4:2 nad Rusy nebo úvodní demolice s Finskem (5:1) dávaly fanouškům naději na to, že český šampionát bude pro tým přelomový (vždyť na zlato čekají Spojené státy od roku 1960).

Úspěšné představení ve skupině znamenalo nejslabšího soupeře pro play-off. Švýcaři této charakteristice dostáli a po matném výkonu a porážce 1:3 se se šampionátem rozloučili. Způsob rozlosování turnaje poté proti sobě svedl dva zbývající celky ze skupiny, tedy USA a Rusy – a zde nastaly potíže. Američané nedokázali vzdorovat vířivé ruské ofenzivě, nepohlídali útočné hvězdy, sami potom nebyli schopni v útočné třetině vymyslet překvapivé manévry. Výsledek 0:4 byl pro tým potupný, tím více kvůli tomu, že neodpovídal jejich předchozímu povzbudivému projevu.

Dojem částečně spravilo povedené utkání o bronz, v němž domácí Češi hráli od začátku druhé housle a podlehli bez většího boje 0:3. Bronzové medaile je možné brát jako úspěch a rozhodně neudělaly týmu ostudu – na druhou stranu každý rok Američané usilují o finálový souboj, a pokaždé se jejich sny zastaví tu blíže, tu dále od vyvrcholení turnaje. Bude tomu letos jinak?

Spojené státy tradičně spoléhají na dravý mix mladých hokejistů, kteří se teprve rozkoukávají v NHL, nebo dokonce stále působí v nižších soutěžích. Takovým případem je čerstvá posila týmu Frank Vatrano, který se letos stal nejlepším střelcem soutěže AHL - za šestatřicet utkání tam nasbíral stejný počet branek, a přesvědčil tak šéfy Bostonu Bruins, aby mu dali šanci i mezi hokejovou elitou. Ani tam se Vatrano neztratil a odehrál v dresu Medvědů téměř čtyři desítky zápasů.

V brance se budou spoluhráči moci spolehnout na kvalitu Mikea Condona z Montrealu, který odchytal po zranění jedničky týmu Coreho Price většinu letošní sezony. Obrana je složena vesměs z mladších hráčů, kteří naskakují v NHL. Problém může nastat u střílení branek, neboť zkušenost v ofenzivě není ničím, čím by USA překypovaly.

Kromě zmíněného Vatrana budou důležité výkony kapitána Columbusu Nicka Foligna – ten byl ovšem v loňském roce, kdy překonal hranici třiceti branek za sezonu, v podstatně lepší formě, než jak tomu bylo letos (jen dvanáct přesných zásahů). Právě jeho představení v Rusku může být faktorem, který rozhodne, zda hráči v modrém překonají svůj letitý stín a změní historii.