Síň slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF) přijala nové členy. Do vybrané společnosti bývalých hráčů a funkcionářů vstoupili legendární obránci Rob Blake z Kanady s Chrisem Cheliosem ze Spojených států amerických a útočníci Daniel Alfredsson ze Švédska a Jere Lehtinen z Finska.
Mistrovství světa
Do Síně slávy IIHF vstoupili Blake, Chelios, Alfredsson a Lehtinen
Oceněni byli také v kategorii takzvaných budovatelů francouzský funkcionář Philippe Lacarriere a kanadský rozhodčí Bob Nadin. Cenu Richarda "Bibiho" Torrianiho pro hokejistu ze země mimo světovou špičku získal dánský obránce Jesper Damgaard. Cena Paula Loicqa za zásluhy o mezinárodní hokej byla udělena bývalému prezidentovi lotyšské hokejové federace Kirovsi Lipmansovi.
Osmačtyřicetiletý Blake patří mezi 28 hokejistů v takzvaném Triple Gold Clubu, který sdružuje vítěze mistrovství světa, olympijských her a Stanleyova poháru. Vstoupil do něj jako první z Kanaďanů spolu s Joem Sakicem a Brendanem Shanahanem v roce 2002 po triumfu na hrách v Salt Lake City. Na světovém šampionátu Blake získal zlato v letech 1994 a 1997. Stanley Cup vybojoval v roce 2001 v dresu Colorada.
O osm let starší Chelios byl jednou z tváří amerického hokeje po téměř čtvrt století. Poprvé oblékl dres USA na juniorském mistrovství světa v roce 1982 a naposledy v roce 2006 na olympijských hrách v Turíně. Mezitím odehrál 26 sezon v NHL, čímž vyrovnal rekord Gordieho Howea. Rodák z Chicaga vyhrál třikrát Stanley Cup, v roce 1986 s Montrealem a v letech 2002 a 2008 s Detroitem.
3 minuty
Do Síně slávy IIHF vstoupili Chelios, Blake, Alfredsson a Lehtinen
S týmem Spojených států Chelios v roce 1996 ovládl premiérový ročník Světového poháru, o pět let dříve dosáhl s USA na stříbro na Kanadském poháru a na olympijských hrách v Salt Lake City získal stříbro.
Pětačtyřicetiletý Alfredsson reprezentoval Švédsko na pěti olympijských hrách, v Turíně 2006 se radoval ze zlata a před čtyřmi roky v Soči vybojoval stříbro. Vedle toho hrál na sedmi světových šampionátech, z nichž si odvezl po dvou stříbrných a bronzových medailích.
V NHL byl Alfredsson čtrnáct let kapitánem Ottawy a odehrál 1246 zápasů v základní části. V roce 2007 dovedl Senators do finále Stanley Cupu, což je dosud nejlepší výsledek v moderní klubové historii.
Související články
Nechtěný bronz berou Američané, v závěru rozhodl při přesilovce Bonino
20. 5. 2018
Podaří se Švýcarům odveta za prohrané finále se Švédy? Kanada cílí alespoň na bronz
20. 5. 2018
Prvotřídní senzace. Genoni se stal švýcarským hrdinou, Kanada si zahraje jen o bronz
19. 5. 2018
Švédské tornádo řádilo v Kodani. Sen USA o finále rozcupovalo během tří minut
19. 5. 2018
Také o rok mladší Lehtinen je pětinásobným olympionikem - pod pěti kruhy získal jedno stříbro a tři bronzy. Zúčastnil se čtyř mistrovství světa, přičemž to nejslavnější odehrál v roce 1995. Tehdy jako člen útočné řady s Ville Peltonenem a Saku Koivuem, které se přezdívalo "Tupu, Hupu, Lupu", dovedl Finy k prvnímu mistrovskému titulu v historii.
V NHL si Lehtinen udělal jméno jako skvělý defenzivní útočník, díky čemuž získal třikrát Frank Selke Trophy. Všech čtrnáct sezon v zámoří odehrál v Dallasu, s nímž se v roce 1999 radoval ze Stanley Cupu. Česko má v Síni slávy 24 osobností, jako dosud poslední do ní byli uvedeni v roce 2015 Dominik Hašek a Robert Reichel.