Kovář je v Zugu maximálně spokojený, s rodinou si užívají klid i přírodu
Jan Kovář si vychutnává angažmá ve švýcarském Zugu nejen sportovně díky dvěma titulům za poslední dvě sezony, ale i z mimohokejové stránky. V třicetitisícovém městě u Zugského jezera jsou s rodinou maximálně spokojení a užívají si poklidný život.
"Není tu takový frmol, zároveň máte Curych 30 minut autem. Lucern, který je krásné město, je 25 minut. Je tu příroda, jezero. Opravdu krásné město. V Zugu jsou zároveň nejmenší daně z kantonů, takže tady bydlí hodně bohatých lidí, dost firem tu má sídlo, takže do toho investují, aby to nějak vypadalo," řekl Kovář v rozhovoru po ČTK a deníky Právo a Sport.
Na rozdíl od Ruska, kde strávil v letech 2013 až 2018 pět let v barvách Magnitogorsku, je Švýcarsko daleko příjemnější na cestování. Přesto si večery s rodinou tolik neužije.
"Ono je to strašně zdánlivé. Tím, jak se hraje pozdě, tak když máme zápasy třikrát týdně, tak přijedu třikrát domů po dvanácté hodině a děti už spí. Spím sice doma každý den, ale tím, že ty zápasy jsou pozdě, to má na starosti manželka," prohlásil Kovář.
Rád se při příznivém počasí v Zugu pohybuje na kole, na kterém jezdí i do Bossard Areny. "Když je zima, vyrazím autem. Přes léto se snažím víc jezdit na kole. Je to nějakých deset dvanáct minut na kole i autem. My tady netrénujeme, spíš jenom na zápasy sem jezdím. Máme tréninkové centrum," řekl Kovář.
Nebo na vedlejší ploše Bossard Areny sleduje tréninky šestiletého syna Teodora, který hraje také hokej.
"Mám z něj radost, ale je to spíš úsměvné vidět malé děti, jak mají v očích zápal, jak je to baví, padají a vstávají. Škoda, že nemůžeme vidět, jak jsme byli my malí na ledě a jak jsme vypadali. Někdy má období, že by byl radši v bráně, odkud se ho snažím vyhánět, spíš ho rvu dopředu," uvedl Kovář.
Doufá, že syn nenapodobí jeho bratra Jakuba, jenž je brankářem. "Já když se dívám na jeho zápasy, tak jsem nervózní 60 minut. Pro spokojenost rodičů by bylo lepší, kdyby zůstal někde v poli," smál se Kovář.
Tříletý syn Sebastian také tíhne k hokeji a také ho to zatím táhne do branky. "Nejhorší je, když chce, abych ho trefil do lapačky. Není úplně jednoduché ho pokaždé trefit přesně do ní, pak se vzteká, že to nechytl."
Okolí Zugu mu s rodinou nabízí řadu možností pro volný čas, hlavně v létě ho trávili u jezera. "To jsme tam byli každý den. Hory moc nestíhám, i když bych chtěl. Děti na to zatím moc nejsou, že je to spíš makačka pro nás. Ale rádi někam vyrazíme, když je volno," prohlásil Kovář, který má smlouvu až do konce sezony 2024/25.
"Jsme tu spokojení, starší syn chodí do školky, taky se mu tam líbí, tak vůbec nepřemýšlíme, že bychom se vrátili," prohlásil. Ale zatím nemá jasno, jestli by chtěl zůstat v Zugu až do konce kariéry.
"Samozřejmě kdyby byla výkonnost, tak bych tu ještě rád byl. A když ji nebudu mít, tak ani nemá cenu se vracet domů do Plzně. To bych tam byl za šaška. Je to rozhodnutí, co padne za ty tři roky, kdy mi bude končit stávající smlouva. A záleží na dětech, jak se jim tu budou líbit školy, školky," dodal Kovář.
