Kladenské talenty do finále nepustil první mistr extraligy. Mora to uměla i v zákulisí

Z řad kladenských mladíků tehdy vedených trenéry Janem Nelibou a Zdeňkem Müllerem vyčnívali hlavně Otakar Vejvoda a Pavel Patera. Kapitánské céčko nosil Josef Zajíc. V brance byl Jaroslav Kameš, práci před ním obstarávali beci Drahomír Kadlec či František Kaberle. Ještě v juniorském věku figurovali na soupisce Patrik Eliáš a jako třetí brankář Tomáš Vokoun. Dva zápasy v play-off odehrál i Martin Procházka.

K primátu prvního vítěze extraligy na druhé straně dopomohl Olomouci ofenzivní tahoun Jiří Dopita se Zdeňkem Eichenmannem a kapitánem Miroslavem Chalánkem. V defenzivě vyčníval Josef Řezníček, v brankovišti Pavel Cagaš a na lavičce stál stratég Josef Augusta.

Výčet velkých jmen jen naznačuje, jak atraktivní bylo semifinále před šestadvaceti lety. Není se čemu divit, že tato série došla až do rozhodujícího pátého utkání a do samostatných nájezdů. V nich uspěli Hanáci, vítěznou branku dal právě Dopita a vítěz základní části sklopil hlavu.

Kladno mělo našlápnuto do finále

Po prvních dvou utkáních v Kladně nic nenasvědčovalo tomu, že by měl favorit se sedmým celkem základní části klopýtnout. Dvě výhry 4:1 však Kladno uspokojily možná až příliš. "Jeli jsme na Moravu a snad jsme si mysleli, že už to půjde samo," vzpomínal útočník Radek Gardoň.

Olomouc doma předvedla pohledný ofenzivní hokej, vždy na soupeře nastoupila a dvakrát v první třetině nasázela tři branky. Zvítězila 5:4 a 6:3 a vytvořila na kladenský tým tlak. Páté semifinále se hrálo na stadionu za nervózní atmosféry ve středních Čechách.

A i tam předvedli Hanáci dobrý nástup. V úvodních dvanácti minutách se trefili čtyřikrát a za stavu 4:2 vyhnali z branky Kameše. Dvakrát skóroval Eichenmann. Přestože Kladno ještě do přestávky srovnalo trefami Patery a Jiřího Beránka. Utkání po remíze 5:5 dospělo až do nájezdů, v nichž střídající gólman Martin Chlad nedokázal vzdorovat nájezdům Čikla a rozhodujícímu od Dopity.

Prezident věděl, co dělá, Kameš pod palbou

Fanoušci Kameše nešetřili, také hráči měli prý pochybnosti nad jeho výkonem. Rozvíjela se myšlenka, že utkání prodal. Tato nálepka se pak s dvojnásobným mistrem extraligy táhla a měl události z dubna 1994, jak sám přiznal, stále v hlavě. Později chytal ve Zlíně, Eisbärenu, Vsetíně, Omsku či Znojmě.

Velkou roli v celém humbuku údajně sehrál prezident Olomouce Pavel Čech, který systematicky a postupně rozložil fungující tým. "Rozebral nás do posledního šroubku. Ukazoval se s našimi hokejisty, často si s nimi povídal. Nebo šířil různé fámy. A sotva pak někdo udělal jednu chybičku, hned byl podezřelý, že prodal zápas," povídal pro Mladou frontu DNES Gardoň, současný mládežnický trenér.

Zklamané Kladno poté alespoň získalo bronz v sérii se Spartou (2:0). Olomouc i díky ostrým loktům v zákulisí slavila postup do finále, v němž 3:1 na zápasy zdolala Pardubice. Mora tehdy získala dosud jediný mistrovský titul, po němž následoval úpadek až k prodeji licence Karlovým Varům v roce 1997. Návrat na extraligovou scénu Hanáci zažili až o 17 let později.