Když je hajný lesa pán, Češi slaví
Praha - Každý den šampionátu je to stejné. Projde dlouhou točitou chodbou, již ozařují jen blikající trubky zářivek. Míjí technické prostory, sklady a jídelnu pro zaměstnance. Věci, jež mají běžnému návštěvníku O2 areny zůstat skryty. Někde za stěnou v té chvíli tuší ledovou plochu. V přízemí nastoupí do služebního výtahu, který ho vyveze do nejvyššího patra, vysoko nad tribuny i VIP prostory. Projde kolem kabiny videorozhodčích a policejní služebny, a už je ve svém království. Království, jež plní záře blikajících obrazovek. V režii multimediální kostky, která visí nad ledem.
Mistrovství světa je v plném proudu. Zatímco diváci u televizních obrazovek sledují při přerušení utkání opakované záběry hokejových akcí, fanoušci v hokejových arénách v Praze a Ostravě dostávají naservírovaný zábavný program, který má podpořit rozjařenou atmosféru v hale. Centrem zábavy je v obou halách olbřímí kostka s obrazovkou na každé ze čtyř obvodových stěn.
Program na kostce jde daleko za hranice pouhé informace. Krom skóre, časomíry a záběrů ze hry či statistik hráčů, jsou obrazovky nad ledem prostorem, kde si diváci mohou prohlédnout sami sebe, jak za doprovodu hudby jančí na ochozech. Jsou místem, z nějž promlouvá moderátor, a na němž se objevují doprovodné statistiky a zajímavosti, či fotky ze šampionátu posbírané na sociálních sítích.
Program na kostce naplňují i živá vystoupení v hale. Na zápasech se již vystřídala řada protagonistů - od dýdžeje, přes trumpetisty a bubeníky, až kytaristu, jež přehrává riffy známých skladeb. V té chvíli se na kostce objevují diváci, které nápis vyzývá, aby předstírali hru na kytaru. To vše doplňují světelné efekty a hlasitá hudba.
Celý program má za cíl podpořit atmosféru v hale a dýdžej se tak snaží rozproudit lidi v ochozech, jak popovými hity, tak národními písněmi. Kupříkladu na českých zápasech vždy nejlíp zafunguje lidovka Vysoký jalovec, která spolehlivě roztleská tribuny zaplněné areny. A tohle vše má v 02 areně pod palcem jediný člověk – režisér zábavného programu Martin Zahálka.
Je to řízená improvizace
Režie, kterou jsme popisovali v úvodu, se ve vysočanské hale tyčí vysoko nad ledem, ještě nad pozicemi televizních komentátorů. Celou dlouhou stěnu zabírají řady monitorů, před nimi trůní střihačský pult a prostor zvukaře, kolem je množství dalších počítačů, na nichž se připravuje vše od grafiky až po doprovodné statistky. V rohu místnosti sedí Martin Zahálka, skrz prosklenou stěnu sleduje dění na ledě a rozdává pokyny.
"Naším cílem je dopřát fanouškovi i jiný zážitek než jenom hokej. Aby ze zimního stadionu odcházel s pocitem, že nejenom viděl výborný hokej, ale že zažil i atmosféru, kterou běžně na hokeji nezažívá," říká Zahálka. Ten, aby celý komplikovaný program na kostce odbavil, má k ruce tým lidí. "Včetně všech kameramanů, produkce a vystupujících se kolem zápasu motá zhruba 30 lidí," vypočítává režisér.
"17 lidí sedí v režii. Navíc jsem propojený s moderátorem, s dýdžejem a kompletní produkcí, která je dole u ledu. A tento tým podle mých pokynů vždy během přerušení jednu danou věc 'odjede'. Když dám příklad: příští přerušení bude hrát kytarista, dýdžej už ví, že připravuje jingle I wanna rock, po kterém kytarista jede. Produkce ho na to připravuje. Moderátor uvádí, přizpůsobí se grafika na kostce," vypočítává Zahálka.
Valná část programu a příspěvků, který se v průběhu zápasu objeví na kostce, je samozřejmě pečlivě připravená dopředu. Na každé utkání existuje zhruba čtyřstránkový bodový scénář, jednotlivé dílky však nemají během hry přesně určené pozice. Podle Zahálky vždy záleží na průběhu hry. "Tým vždy připravím na dvě až tři různé varianty, které se mohou v daném přerušení odehrát, a dle situace volím jednu. Je to taková improvizace připravených věcí," říká Zahálka.
Co se však nikdy nemění, je skladba, která hraje po vstřeleném gólu. Každý tým si už před začátkem šampionátu zvolil "svou" píseň a ta pak po celou dobu mistrovství doprovází jeho gólovou radost.
V českém mužstvu se jako správný kapitán projevil Jakub Voráček, který rozhodl, že hala bude české góly slavit za tónů skladby Hajný je lesa pán z pohádkového filmu Ať žijí duchové, a to navíc v diskotékovém remixu od Maxim Turbulenc, skupiny obtloustlých mužů, jež si na tancovačkových předělávkách dětských popěvků postavila kariéru. Každý fanoušek, který měl to štěstí vidět české hokejisty naživo, tak už teď ví, že když je hajný lesa pán, Češi slaví.