Jágr: Nejradši bych měl stálou pětku, ale trenér musí zkoušet

Čeští hokejisté dokráčeli k povinnému a na první pohled snadnému vítězství 4:0, především v první třetině však měli paradoxně k vedení mnohem blíže Rakušané. "Ze začátku měli docela dobré příležitosti. Ono to není jednoduché. Diváci tě ženou, soupeř brání a hraje na brejky a někdy se stane, že to je dva na jednoho nebo tři na dva," vysvětluje díry v české obraně Jágr.

"Oni hráli dobře, připadalo mi, že bruslili někdy líp než my. Prvních dvacet minut určitě, což si myslím, že je náš problém. Pak samozřejmě odejdou, protože si neumí rozložit síly a nekoukají na to, že je to maraton a oni sprintují prvních deset kilometrů. Proto jsou s nimi problémy v prvních třetinách," dodává česká hvězda.

Do druhé třetiny však český tým přidal, výrazně zvýšil aktivitu i frekvenci střelby. Brzy přišly i velké šance a posléze i branky. Jaromír Jágr si však uvědomuje, že hra českého týmu má pořád hodně slabin a nejpozději do čtvrtfinále, kde Čechy čeká řádově těžší soupeř než Rakušané, se musí zlepšit. Třiačtyřicetiletý útočník upozorňuje zejména na nedostatky v rozehrávce a přechodu do útoku.

"Jakmile jde rychle přihrávka na útočníka od obránce, tak je to dobré. Jak tam nejde, tak se budeme trápit s kýmkoliv. Když hraješ v ofenzivní třetině pět na pět, tak bychom měli mít výhodu, protože jsme individuálně docela dobří hráči a všichni jsme schopní hrát jeden na jednoho, hlavně proti takovýmto soupeřům. Ale když tam není přesná přihrávka, nebo nejde na hráče, který by jí měl dostat, tak se budeme trápit. Až tohle tam bude, tak budeme mít brejky," myslí si hráč Floridy.

Nejradši bych měl stálou pětku

Jágr nastupuje od začátku turnaje v útoku s centrem Janem Kovářem, na levém křídle Jágrovy formace se však protočilo už několik hráčů, naposledy Roman Červenka. Trenér Vladimír Růžička jako by stále nemohl najít správné složení druhé útočné řady českého týmu. "Není to jednoduché. To víte, že bych byl nejradši, kdybych měl stálou pětku," přiznává Jágr.

"Ale ono to není jednoduché. Trenér musí zkoušet různé varianty, protože ten klíčový zápas přijde za čtyři dny, a těžko si můžeš z voleje říct, takhle ty pětky budou a vydrží celý turnaj. To prostě nejde. To si mohli dovolit Rusové v osmdesátých letech, ale to bylo celé CSKA, takže ti hráli spolu celý rok," doplňuje český veterán.

"Tady je problematické, že trenér do poslední chvíle neví, jací hráči přijedou, a nemůže si je vyzkoušet. Půlka hráčů z NHL, půlka hráčů z Evropy, a někteří na turnaj nakonec jedou, někteří nejedou. To je pak těžké nazkoušet kombinace, zkrátka se to musí vyzkoušet až během turnaje," uvědomuje si Jágr.

Během pěti utkání na mistrovství světa se v Jágrově formaci protočili už čtyři hráči. Na levém křídle se vystřídali Jakub Klepiš, Martin Erat, Dominik Simon a Roman Červenka. Jágr se však zdráhá říci veřejně, s kým se mu hrálo nejlépe. "Těžko říci. Každý soupeř je jiný. Na jednoho soupeře ti bude vyhovovat tohle, a proti jinému zas toto. Růža je takový kuchař, takže to vždycky nějakým způsobem zamíchá," směje se Jágr.

Simon se Zaťovičem jsou jako Patera s Procházkou

Dominik Simon, který nastupoval s Jágrem v jedné útočné řadě v předchozím utkání s Francií, na sebe výrazně upozornil v předchozích duelech, pro zápas s Rakouskem se však vrátil do čtvrté formace k Martinu Zaťovičovi a Petru Koukalovi. Podle Jágra je to jen dobře, protože vzájemná souhra těmto třem hráčů svědčí.

"Mně se líbí, když hrají spolu. Oni hrají ten svůj styl, všichni jsou to prckové. Každý má svůj styl. Oni nebudou hrát u mantinelu jeden na jednoho, ale tím svým pohybem si vytvářejí prostor a šance. Myslím si, že je rozumné nechat hrát je tři spolu. Mě to připomíná trio Vejvoda, Patera, Procházka. Oni taky takhle hrávali. Mají podobný styl, pořád se pohybují, hrají blízko sebe, a protože jsou rychlí a drobní, tak se vždycky někdo uvolní," popisuje Jágr.

Především zámořští hráči si stěžují, že je pro ně obtížné zvykat si na široký led v Evropě. Jágr, který je uvyklý na úzká kluziště, však v tomto problém nevidí. "Necítím se špatně, zatím si hraju, co potřebuju. Myslím, že Růža to střídá dobře. Já jsem hlavně zhubnul. I když mám pořád sto deset nebo sto pět kilo, dřív jsem měl i sto patnáct. A to je těžké hrát, když máš sto patnáct kilo a ostatní mají osmdesát. Ale zase to má svoje výhody třeba, že jsem silnější u mantinelu," říká s úsměvem český útočník.

"Bruslení není problém, pokud máš puk na holi. Pokud ho nemáš, protože ho ztrácíš, kazíš přihrávky, nebo ho odevzdáváš soupeři, tak potom je to velice problematické a musíš daleko víc jezdit. Kdo má puk, určuje způsob hry a je daleko obtížnější bruslit bez puku. Je to fyzicky náročnější. Takže jestli budeme mít puk na hokejkách, tak jestli je to hřiště široké nebo úzké, neřeší vůbec nic," tvrdí Jágr.