Francouz děkoval přísným trenérům a za letadlo. Z Litvínova míří do Čeljabinsku
Třinec - Talentovaný gólman Pavel Francouz byl základním stavebním kamenem hokejistů Litvínova při cestě za extraligovým titulem. Sám přičítá hlavní podíl trenérům Radimu Rulíkovi s Miloslavem Hořavou a jejich nekompromisnímu přístupu, který Vervu dovedl poprvé v historii až na vrchol. Francouz podle všeho domácím zlatem zakončil působení v Litvínově a míří do Traktoru Čeljabinsk, týmu Kontinentální ligy.
"Těžko říci, čím to je, že jsme prožili sezonu bez výkyvů. Ale myslím, že je to v našich trenérech, protože oni jsou opravdu přísní a kdykoliv viděli závan jakéhokoliv polevení, tak jsme to od nich tvrdě slyšeli. Nebrali si pak servítky," řekl Francouz.
"Myslím, že nám to hrozně pomohlo. Nenechali nás zpychnout. V Litvínově se třeba dřív stalo, že jsme odehráli dobré zápasy, ale následovala série proher. Tentokrát se nám to vyhnulo po celý ročník, v play-off jsme se pak ohromně semkli a ještě se zlepšovali každým zápasem," dodal.
Severočeši prokázali obrovskou vnitřní sílu. Zvedli se a dokázali se otřepat po dvou porážkách, které ze slibného vedení 3:1 na zápasy udělaly stav 3:3. "Je to super. Z pozice outsidera jsme se dostali do role favorita, což nám, myslím, moc nevyhovovalo. Samozřejmě jsme chtěli ukončit tu sérii doma, ale zcela se nám to vymknulo z rukou," připustil Francouz.
"Strašně nás mrzelo, že jsme doma prohráli takovým způsobem, jak jsme prohráli, protože dostat doma 3:6 v šestém utkání finále bylo smutné. Lidi se na to těšili, stáli přes noc frontu na lístky, takže o to víc nás to mrzelo. Ale pak jsme si řekli, že teď jsme zase v naší obvyklé situaci, kdy jsme byli znovu outsideři. A to nám vyhovovalo," prohlásil.
Hodně dlouho se v sedmé bitvě o vše čekalo na první gól. "Pak se to povedlo Frantovi Lukešovi, šli jsme do vedení a poté jsme s vypětím všech sil a obrovskou obětavostí ten náskok udrželi a přidali druhý gól do prázdné brány," popsal Francouz.
V samém závěru navíc litvínovské oslavy potvrdil opět právě Lukeš druhým gólem. "Bylo to neskutečné... Když jsem viděl, jak oba kluci jedou sami na prázdnou bránu, tak jsem chvilku nevěděl, zda nebylo pískáno, protože to vypadalo, jako kdyby Třinec už chvilku nehrál, padaly tam na led nějaké předměty, ale když jsem viděl, jak se kluci radují, tak to byla obrovská euforie a také obrovská úleva. Dokonce mi vytryskly slzy. V tu chvíli jsem věděl, že už nám ten titul nikdo nevezme," řekl Francouz.
Pomohl přesun letadlem
Svou roli pro povedený závěr mohla sehrát i zdánlivá maličkost. Po vzoru soupeře mohli Ručinský a spol. na poslední zápas letět letadlem místo únavné cesty autobusem a ušetřili síly.
"To byl obrovský zážitek, v české extralize to nemá obdoby. Musím poděkovat těm, kdo se o to zasloužili. Někdo se snad doslechl, že Třinec létá na zápasy. A že když Litvínov byl takhle blízko titulu, tak se nějak složili a zařídili to. Z Litvínova jsme byli za tři hodiny v Třinci, ta cesta byla úžasná a nesrovnatelná se sedmi hodinami v autobuse, z něhož jsme vylezli rozlámaní," porovnával Francouz.
Právě kvůli náročnosti cestování v předchozích zápasech na třineckém ledě rozmlouval cestu svým rodičům, teď se po zápase s ním na střídačce objímali a radovali z úspěchu. "Byli tu teď poprvé v sérii, na ty předchozí zápasy nejezdili a já jim říkal, ať nejezdí, protože z Plzně je to hrozně dlouhá cesta. A když jsem mámě volal předevčírem po té domácí prohře, tak jsem říkal, ať prostě jedou, protože nás čeká zápas, na který budeme vzpomínat. A jsem moc rád, že tu mohli být. Jsou pyšní," řekl.
Když přebíral pohár, cítil, jak je těžký, ale sebral poslední zbytky sil a zvedl ho nad hlavu. "Skvělý pocit. Kvůli něčemu takovému jsem začal hrát hokej a je úžasné, že se nám to podařilo. Jsem odchovanec Plzně, ale prožil jsem tři skvělé roky v Litvínově a myslím, že jsem právě především tam hokejově vyspěl," prohlásil Francouz.
Oslavy očekává hodně náročné. "Podobně jako ten zápas. Celý den od rána nervy, teď cesta zpátky, v Litvínově asi budeme rádi, až vypadneme z autobusu po té dlouhé cestě, budeme rádi, že jsme doma, a zítra se do toho pustíme znovu," smál se Francouz.
S MS příliš nepočítá
Otázkou zůstává, jak dlouho si je bude vychutnávat, když je v hledáčku reprezentačního kouče Vladimíra Růžičky před světovým šampionátem. "Teď jsme nebyli v kontaktu, myslím, že nás nechával v klidu. Když bude volat a chtít, abych jel třeba na MS jako trojka, je to možnost. Ta trojice pro MS je ale asi daná. Kuba Kovář, Saša Salák a Ondra Pavelec chytali a chytají skvěle," připomněl Francouz.
Příští sezonu by měl hájit barvy Čeljabinsku. "Bude se to řešit v nejbližších chvílích, pak vyjde určitě nějaké oficiální stanovisko," uzavřel Francouz.
