V Litvínově chytali čtyři brankáři. Štěpánek se zranil, do výstroje se navlékl bek Jaroměřský

"Josefa jsme nenasadili po první přestávce z důvodu drobného zranění, které ho omezovalo. Necítil se stoprocentně připravený, proto jsme ho stopli. Po tom nešťastném zranění Kuby Štěpánka jsme neměli jinou možnost, než že musel jít Pepa zpátky do hry. Snažili jsme se ho v tom mezidobí udržovat tak, abychom ho tam případně mohli znovu dát. Nakonec k tomu i došlo," uvedl třinecký kouč Václav Varaďa.

Zatímco Kořenář odstoupil ze hry kvůli lehčímu problému, se Štěpánkem to zrovna optimisticky nevypadalo. Zpočátku ležel nehybně na zádech na ledě a stadionem se neslo napjaté ticho. Otřesený brankář nakonec zamířil do kabiny po svých, byť s asistencí.

"Kuba na tom není až tak dobře. Uvidíme po dalším vyšetření zítra, jak na tom bude a jak dlouho nám případně bude chybět. Vyšetření podstoupí buď ještě teď večer v našem regionu, nebo během zítřka. Teď bude cestovat individuálně s dopomocí našich kustodů," nastínil Varaďa.

Pro Kořenáře měl slova chvály. "Zhostil se toho velmi dobře, byť se sebezapřením. Dal to, teď po zápase se cítí v pořádku, i když zároveň také ví o tom zranění, které ho omezovalo. Tak uvidíme, jak to bude vypadat na další utkání, které náš čeká v neděli," přemítal Varaďa, jehož tým se v neděli představí poprvé doma v utkání proti Olomouci.

"Věděli jsme, že jejich brankář má problémy, bylo zřejmé, že by nestřídal jen tak. Apelovali jsme, aby hráči víc chodili do brankového prostoru, aby měl co nejvíc střel, aby musel co nejvíc jít dolů a vstávat, vycházet z brány. Apelovali jsme na to. Když se dostaneme do šancí, musíme být důraznější. Ale soupeřovi obránci mu také hodně pomáhali, zblokovali strašně moc střel," řekl domácí kouč Vladimír Országh, který rovněž prostřídal dva gólmany, z taktických důvodů. Denise Godlu nahradil David Honzík.

Z Jaroměřského se stal náhradní gólman

Místo Štěpánka, který odjel do kabiny, se musel do brankářské výstroje nasoukat obránce Jan Jaroměřský. Oceláři museli najít ve svém středu někoho, kdo Josefu Kořenářovi bude krýt záda.

"Takhle to prostě vyšlo," smál se Jaroměřský. "Kluci brankáři měli nějaké potíže, jak jste viděli, Kuba musel odstoupit a není mu dobře, tak to bylo na mně. To je jak se vším - člověk se s tím musí vypořádat. Bylo potřeba udělat tohle, tak se to udělalo," dodal s úsměvem.

Se zastáním specifického brankářského postu měl už z minulosti nějaké zkušenosti. "Kdysi jsem trochu chytával, alespoň bych zabral hodně místa, byl jsem v té výstroji velkej. Takže kdyby bylo nejhůř, třeba by mě v té výstroji i něco trefilo. Teď je to už samozřejmě úsměvné, dostat se do branky ve druhém zápase, ale jsem zvědav, čeho se tady po přestupu do Třince ještě nedožiju. Uvidíme, co bude moje další role," řekl Jaroměřský.

Kdy chytal naposledy? "To už bude nějaký pátek... Asi když se ještě kdysi hrály sranda hokeje, kdy jsme se v bráně měnili. Jsem strašně šťastný, že jsem do toho zápasu nemusel jako brankář zasáhnout. Protože už jen v tom stát na střídačce mi dělalo docela problém," přiznal Jaroměřský.

Kouč Varaďa však o jeho brankářských zkušenostech nejspíš nevěděl. "Nemyslím. Říkal, že potřebuje někoho, kdo by alespoň zabral hodně místa. Když mě do toho pak navlíkli, tak bych se tam alespoň nějak roztáhl. Pochybuju ale, že o tom trenér věděl a bral mě sem do Třince s vědomím toho, že mám brankářské schopnosti," smál se Jaroměřský.

Při Štěpánkově zranění scházelo do konce základní doby ještě přes půl hodiny. Nepřál si ani v koutku duše nastoupit? "Ono chytat někdy v osmé třídě je přece jen něco jiného než pak tady stát proti těm zkušeným mazákům, co to mrskají tolik let. Třeba bych měl štěstí, ale musel bych soupeřům asi na Dominika Haška skákat pod nohy, nebo nevím, jaký bych zvolil styl. Asi bych zrovna nejezdil rozehrávat... Pepa Kořenář to ale zvládl s grácií, měl tam spoustu důležitých zákroků a jsem rád, že to vydržel. Tak věřím, že příště už budu zase na místě, na které jsem zvyklý," prohlásil Jaroměřský.