Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Rally ČR 2024

Zlatý hoch z Nagana je i v padesáti stále u hokeje, ale už nehraje ani za staré pány

Hokej je jeho život a právě před padesáti lety se hlavně pro něj narodil. Jaroslav Špaček patří mezi zlaté hochy, kteří přivezli zlato ze zimních Her 1998 v Naganu. Třináct sezon strávil v zámořské NHL a ještě v devětatřiceti letech odehrál poslední zápas v Plzni, které tehdy pomohl k titulu jako hráč i jako asistent trenéra. U hokeje zůstal dál a kromě funkce asistenta kouče v extraligové Plzni vykonával stejnou práci i pod několika reprezentačními kouči. Všechno dělal naplno, tak i oslavu chystá pořádnou. "Myslím, že se to protáhne až do léta, ale to mi nedělá problém," řekl pro ČTK s tím, že má kamarády po celém světě, takže je s kým slavit.

Jaroslav Špaček
zdroj: ČTK / Profimedia

O tom, jaký je srdcař, přesvědčil právě ve finálové sérii se Zlínem. To už působil jako asistent trenéra v Plzni a na nabídky svého přítele a majitele Plzeňského klubu Martina Straky, aby si ještě prodloužil kariéru odpovídal odmítavě. Ve finále, které nakonec rozhodl Strakův gól, se ale zranili plzeňskému celku obránci, a tak Špaček opět oblékl výstroj a v posledních třech zápasech série dokázal, že kdyby jej netrápila zranění, tak mohl pokračovat dál.

"Teď můžu v klidu spálit výstroj," prohlásil po úspěšném skončení série, v níž se zasloužil o trofej jako asistent trenéra i jako aktivní hráč.

Že hokej je jeho život, potvrdil, když řekl, že ho stále strašně baví dělat asistenta. Ovšem převzít roli hlavního kouče nechtěl: "To dělat nechci," řekl před časem. A stará se v Plzni o mládež, kde funguje jako manažer.

Kvůli problémům s kolenem také vynechal loňský zápas legend Česko – Slovensko v O2 areně, kterého se zúčastnil jen na střídačce českého týmu. "Kvůli kolenu už nechodím hrát hokej ani za staré pány, ale hraju golf a jezdím na kole," popsal svou zdravotní situaci chlapík, který v NHL odehrál 941 zápasů, ale aktivního sportu se nevzdává.

Na slavné chvíle své kariéry si rád vzpomene. "Mám i doma takovou svoji malou síň slávy. Když si tam jdu pro pivo, rozsvítím a všechno to vidím... Nejvíc se mi to asi vrací, když pak dávají v televizi sestřihy z Nagana a mistrovství světa," řekl Špaček.

"Je každopádně hezké si to připomenout. Jako třeba včera, když mi kluci ze Švédska z Karlstadu, kde hraje Färjestad, posílali fotku týmu z doby, kdy jsme vyhráli titul. Jinak ale koukám rozhodně víc dopředu, syna Davida mám v Iowě, tak sleduju jeho vývoj a také moderní trendy, jak se vyvíjí hokej jako takový. I tím, že dělám celou mládež v Plzni, tak chci, aby se trenéři neustále posouvali," dodal Špaček.

Skvělý, všestranný bek, který uměl přitvrdit i vystřelit a k tomu přidal i výbornou rozehrávku, má ve své sbírce úspěchů kromě zlata z Nagana také olympijský bronz z Turína o osm let později. K tomu také tři tituly mistra světa a kromě tuzemské soutěže je také mistrem Švédska z roku 1998 s Färjestadem. A má místo i v Síni slávy českého hokeje.

V roce 2006 byl nejproduktivnějším obráncem play-off slavné zámořské soutěže. V té sice nedosáhl na nejslavnější klubovou trofej hokejového světa – Stanley Cup – i když k ní měl blízko a v boji o slavný pohár s Edmontonem podlehl Carolině 3:4 na zápasy.

Hokeji se upsal také jeho syn David, který loni s reprezentační dvacítkou vybojoval stříbro z mistrovství světa a dostat se do NHL se snaží v klubu Sherbrooke Phoenix, který hraje QMJHL. "Táta mi radí a pomáhá odstraňovat chyby ve hře," oznámil Špaček junior, kdo je jeho největším mentorem.

Bez hokeje nezůstal ani šestnáctiletý Jacob, byť hraje na nižší úrovni. "David je tvrdohlavý a zarputilý, dělá opravdu hodně, aby uspěl. Jacob by potřeboval ještě větší zápal. Kluci jsou každý úplně jiný, ale jsem každopádně rád, že se hokeji věnují," vysvětluje Špaček.

Všechny Davidovy zápasy sleduje živě v přímých přenosech. "Už jsem také starší člověk, tak toho spánku tolik nepotřebuju," podotkl s úsměvem Špaček. "Vždy si pak voláme, takže má zpětnou vazbu on, ale i já, když mi popisuje, co a jak po nich chce trenér a jak chtějí hrát. Posouvá se v hokeji, ale i v životě, což je fajn. A když někde prohlásil, že by mě chtěl překonat, tak bych si jen přál, aby se mu to povedlo a dokázal vyhrát Stanley Cup. Já bych to pak oslavil víc, než kdybych ho vyhrál já sám," ujistil Špaček.

Chodí občas na led pomáhat už jen při trénincích dovedností pro obránce. "Nebaví mě se do toho oblékat, do toho to koleno... Když jsem si naposledy zahrál, tři dny jsem nechodil. Věnuju se mládeži, samozřejmě sleduju i plzeňské 'áčko'. Přál bych jim lepší výchozí finanční pozici, aby se to zase celkově zvedlo, ale to samozřejmě není moje věc," konstatoval oslavenec.

Související články
  • 409022 » Snový začátek Pešána a spol. na lavičce národního týmu. Češi si poradili se Švédy i díky přesilovkám
  • 404365 » Že trenéři hrají na výsledky? Obránce to svazuje, pak chybují, říká staronový asistent Špaček
Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy