Štochl: Takhle jsem si rozlučku představoval, líp to naplánovat nešlo
Petr Štochl ukázal, co znamená končit kariéru na vrcholu. Dvaačtyřicetiletý gólmanský veterán v průběhu první půle úvodního utkání play-off kvalifikace mistrovství světa proti Rusku vystřídal Tomáše Mrkvu, prostor mezi tyčemi začaroval a byl hlavním strůjcem famózního obratu a výhry reprezentačního celku 27:26. Svůj poslední velký zápas v životě navíc odchytal stylově v rodné Plzni.
Štochl měl nejprve o víkendu rozlučku v klubu Füchse Berlín a teď nastoupil k poslednímu zápasu i za reprezentaci. "Takhle jsem si to představoval. Proto jsem rád, že jsem se rozhodl ukončit kariéru, dá se říct, na vrcholu. Plná hala v Berlíně, plná hala tady v Plzni. V mých dvou domovinách. Líp to naplánovat nešlo, hodně povedené," řekl Štochl poté, co absolvoval téměř nekončící loučení s domácím publikem.
Nečekal, že se na hřiště dostane už v úvodní části první půle, v níž reprezentanti prohrávali o sedm branek. "Přijel jsem pomoci klukům v případě potřeby. Naskytlo se to tak, že jsem musel už asi v 15. minutě na hřiště. Ale vzhledem k průběhu se nebylo moc co divit. Valilo se to na bránu, takže bylo jedno, kdo tam bude stát. Bylo důležité, abychom se pokusili chytit i některé volné střely," uvedl Štochl.
Branku doslova uzamkl a hlavně v druhé půli přiváděl ruské střelce k zoufalství. Blýskl se například třemi zákroky po sobě v oslabení. "To byl jeden z nejzásadnějších momentů utkání. Předtím v poločase jsem se znovu rozcvičil, zahřál kosti. Člověku pak pomůže, když hned na začátku chytne jeden dva balony. Ještě když je oslabení a jsou to rány bez obrany. To mi pomohlo a soupeře možná trošku nalomilo," mínil Štochl.
Čaroval i v závěru a jeho spoluhráči v posledních sekundách dokonali nevídaný obrat z 24:26 na 27:26. "Jsem hrozně rád, že jsem u toho mohl být. Přijel jsem s tím, že bych týmu mohl pomoci. Pevně věřím, že tenhle vcelku slušný základ do odvety zvládneme. A jestli se postoupí, tak se to určitě bude moci zařadit k těm mým významnějším utkáním," řekl Štochl.
"Mám to trošku jinak než u spousty jiných sportovců. Tělo mi slouží v pohodě, ale psychicky už to bylo těžké, neustále dokola ten samý rytmus. Už je čas. Strávil jsem několik let v reprezentaci s Romanem Bečvářem starším, teď už několik let hraju s mladším. Nechtěl jsem se dočkat, že bych hrál s jeho vnukem. Těch hráčů, jejichž děti se už objevily v nároďáku, je víc. To asi stačí," smál se Štochl.
Příští týden ho ještě v Plzni čeká rozlučkový zápas další házenkářské ikony Filipa Jíchy. "To není jeho rozlučka, spíš poslední zápas Filipa Jíchy asi po vzoru posledního zápasu Pepíka Hnátka," žertoval Štochl. "Zřejmě poslední zápas to bude i pro mého bráchu, dalo by se tam najít víc spojitostí. Ale v první řadě je to Filipova akce," dodal.
