Jícha: Stále mám chuť, chtěl bych hrát ještě čtyři roky
Praha - Filip Jícha má před sebou ještě čtyři roky házené na nejvyšší úrovni. Uplynulou sezonu víceméně promarodil, ale stále v něm hoří touha být údernou spojkou a plánuje, že se s kariérou rozloučí až v roce 2019. "Tak jsem si to nastínil. Snad do té doby budu držet se špičkou krok. Nechtěl bych to přejet přes závit, že se tam budu belhat. Rok 2019 je dobré datum na rozloučení se a pokusit se zaměřit do normálního života," řekl třiatřicetiletý Jícha.
Nejlepší házenkář světa za rok 2010 doufal, že si v uplynulé sezoně vybral všechny zdravotní neduhy a od té příští bude zase v plné síle střílet góly. "Cítím v sobě chuť a že neztrácím um, ale potřebuju být fit. Pak jsem toho schopen," řekl Jícha.
Rád by kariéru dohrál v Kielu, s kterým letos slavil už sedmý titul za osm let, co v německém klubu působí. "To je mé přání. Zda i Kiel půjde tímto směrem, to uvidíme, ale já bych si to tak přál a v tichosti se pak rozloučil," řekl Jícha, který má s klubem smlouvu do roku 2016 s jednostrannou opcí do 2017 a svoji budoucnost aktuálně řeší.
Vyřešit hlavně musí svůj zdravotní stav. Znovu po sedmi letech absolvoval sezonu, v které se víc léčil, než hrál. "Pokud by to bylo pořád jednou za sedm let, tak bych se nezlobil. Už si z toho nedělám hlavu a myslím na další sezonu," řekl.
Na začátku uplynulého ročníku se zotavoval z operace kotníku. Na lednovém mistrovství světa ho trápila viróza a nyní se potýká se zánětem stydké kosti. Proto nehrál Final Four Ligy mistrů a nepomůže ani národnímu týmu při vyvrcholení kvalifikace mistrovství Evropy ve středu proti Franci a v neděli v Makedonii.
"Chtěl jsem se uzdravit, ale nestihl to. Nejde to uspěchat. Nesmím běhat ani skákat a lékaři mi řekli, že potřebuju deset až dvanáct týdnů klid. Jedině tak se na ten zánět stydké kosti dá vyzrát," řekl plzeňský rodák s tím, že mu začaly mi prázdniny. Jeho hlavní povinností je aktuálně být v klidu, a to i na dovolené. "To bude oříšek, protože po čtrnácti dnech to přestane bolet, ale budu se muset hlídat," řekl Jícha.
Fakt, že ho zradila jeho tělesná schránka, je určitou daní za šest let téměř bez odpočinku. Od doktorů slyšel, že to je zcela normální. "Moje tělo drželo extrémně dlouho na extrémní zátěži a mohu být rád, že se mi nestalo nic vážného. Tahle zranění, kotník či stydká kost, to je jen, aby se dal tělu prostor se zregenerovat. Říkali, že jak znají moje tělo, tak nemusím mít obavu, že by to mělo znamenat konec kariéry."
